Bylo zrovna těsně před západem slunce. Somna spolu s dalšími třinácti námořníky a několika sudy a krabicemi spadla do vody. Po chvíli se ozvalo křupnutí, když se část ledové kry pod kýlem Skaldiho pěsti zlomila a loď se narovnala. Somna se proměnila v roj černých můr, který pak vyletěl na palubu, kde se dívka zhmotnila do původní podoby. Námořníci na palubě hned začali házet těm ve vodě lana, aby je vytáhli na palubu.

Když v tom se ozval křik. To jednoho z námořníků cosi stáhlo do hlubin. Na hladině se objevily hřbetní ploutve více jak tuctu žraloků. Atlin se pokusil jednoho z námořníků zachránit vrhnutím ohnivé střely, kterým by žraloky zastrašil, ale netrefil se, námořník byl poté roztrhán jedním z žraloků na kusy. Gramdunil zakřičel cosi o Yrmirovi v trpasličině a jednoho ze žraloků spálil paprskem modrého světla. Xallin, Betrem a Elena vyběhli z podpalubí, Elena podala ruku jednomu z námořníků, který se snažil dostat z vody šplhem po laně, jeho mokré prsty však z dlaně Eleny vyklouzly, námořník spadl do vody a skončil v žraločím chřtánu. Xallin si nasadil kouzelnou čepici, která mu umožnila dýchat pod vodou – nestihl ji však využít. Žraloci totiž zmizeli stejně tak rychle, jak se objevili. Ve vodě kolem lodi plavaly těla asi tří námořníků, dalším deseti se tyto paryby zakously do končetin a odtáhly je směrem na východ. Dokonce i některé z nich se zakousli i do několika sudů a krabic a odplavaly s nimi spolu s ostatními. Betremovi i Eleně bylo zvláštní, že by tito tvorové, kteří jsou obvykle samotářští, lovili takhle spolu. Přišlo jim, že se chovali, jako by byli pod vlivem magie zvířat. Připomnělo jim to kouzla, o kterých slyšeli, které prý využívají skřetí šamani – očarovávali například vlky, aby pro jejich skřetí osady zajišťovali potravu.

Ardurin nechal Igora, aby přepočítal muže – mezi těmi, které žraloci odtáhli, byli i Boro, Arthur a Oleg’rr. Kapitán poté požádal družinu, aby námořniky našla a pokud možno i zachránila, ostatní členové posádky budou mezitím rozbíjet ledovou kru, aby mohla výprava pokračovat. Hrdinové souhlasili. Vypluli na dřevěném člunu, Betremovi se podařilo pomocí prasklin v ledu, krvavých stop a oleje z barelů vystopovat místo, kam žraloci námořníky odtáhli. Mezitím se úplně setmělo. Po asi hodině plavby dorazili k zálivu. Uslyšeli lidské naříkání a jakési hrubé hlasy. Na pobřeží zálivu bylo mnoho naplaveného dřeva a různých krabic, některé zasněžené a zamrzlé, dále zlomené veslice, roztrhané plachty a staré rybářské sítě. Dobrodruzi raději nechali lucernu zakrytou, Atlin a Elena se museli spolehnout na ostatní čluny družiny, protože jen oni viděli ve tmě. Při pobřeží propluli dva z žraloků, dobrodruzi je nechali odplout pryč a pak připluli blíže k pobřeží. Atlin seslal na Betrama Pavoučí zaklínadlo, které mu umožnilo kráčet po svislé stěně i stropu, jako by šel po zemi. Xallin se pokusil odemknout jednu ze zamrzlých beden, ale nepovedlo se mu to. Xalin si chtěl bednu vzít sebou do člunu, ostatní členové družiny mu to však rozmluvili.

Dobrodruzi si uvědomili, že zvuky vycházejí z jeskyně, do které tekla říčka – byl zrovna příliv. Družina vystoupila na břeh, Ellena požehnala Betremovi, který jejich člun přenesl přes místo na řece, kde z vody trčely kamenné útesy. V obtížném terénu ovšem Betrem uklouzl, odřel bok člunu o kámen a udělal drobnou díru.

Když hrdinové vpluli hlouběji do jeskyně, uvědomili si, že bolestivé naříkání již ustalo. Slyšeli dva hrubé hluboké hlasy a jeden tenčí, mluvili jazykem hrdelním a primitivním. Betrem tuto řeč snadno poznal, byla to totiž jeho mateřská řeč, jazyk skřetů. I Xallin této řeči rozumněl, to díky kouzelnému Znaku písařů. Proto si Betrem i Xallin mohli přeložit, co ten třetí tenký hlas říká:

“Né ty hlupáku, musíš dát ten klacek výš nad oheň, jinak se to připálí! A ty tam přestaň sypat tu majoránku, to se k masu lidí vůbec nehodí. Radši nakrájej tu cibuli. A tentokrát laskavě najemno!”

Betrem prošel ve tmě po stěně jeskyně dále, kde spatřil dva ledové trolly. Jeden z nich porcoval tělo jednoho z námořníků na primitivním stole. Druhý opékal na klacku kusy lidského masa nad ohněm, který byl rozdělaný ve veliké kovové konvici. O kus dále stál Oleg’rr, který rozčíleně vysvětloval trollům, jak správně se správně vaří lidské maso. Při stěnách jeskyně byli opření ostatní námořníci, všichni také svázaní a výrazně prochladlí.

Betrem se vrátil k družině, kde jim popsal, co viděl. Dobrodruzi se pak s člunem posunuli dále do jeskyně až k úzkému břehu. Betrem se tiše proplížil dále do jeskyně, zrovna když se jeden z trollů šel vymočit. Betrem ze svého luku dvakrát vystřelil po trollovi, který byl u ohně, čímž ho zastihl zcela nepřipraveného a výrazně ho zranil. Začal boj.

Somna prošla dopředu a její zornice se začaly rozmnožovat a šířily se z očí ven, až postupně pokryli kůži celého jejího těla. Poté se zatřepal vzduch mezi Somnou a trollem, před kterým se poté zhmotnila temná postava, která trolla udeřila. Trollovi se v hlavě zjevil ohavný obraz přeměněné Somny, což ho velice vyděsilo. Xallin vystřelil z kuše, ale minul. Trollí šaman vyběhl ze stínu ještě s obnaženým pyjem, ze kterého stále odkapávala moč. Chytil Somnu a začal ji kousat, ta nejprve jeho útok odvrátila kouzelným štítem, na druhý pokus se jí ovšem troll zakousl do paže. Troll u ohně si vytrhl z těla Betramovy šípy, jeho rány se okamžitě začaly hojit. Poté popadl Olega, který se snažil dostat svázané námořníky z pout, a mrskl ním o stěnu tak silně, až Oleg upadl do bezvědomí. Elena pronesla vůči trollovi drzou urážku, které ho poté rozbolela hlava. Somna seslala kouzlo temnoty, aby se dostala od šamana pryč. Xalin vrhl po jednom z trollů lahvičku s kyselinou. Betrem jednoho z trollů znovu zasáhl šípem. Atlin zamumlal zaklínadlo v Mrtvém jazyce, ze stropu spadl oblázek, který se změnil v kouli kyseliny, která se rozprskl na oba trolly a výrazně poleptal jejich kůži. Elena zabodla svůj rapír do trollího šamana, magická síla prošla z Eleny skrz čepel rapíru do těla trolla a poškodila celistvost jeho mysli. Atlin vyvolal kužel kyseliny, kterým zasáhl oba trolly. Trollí šaman zařval bolestí, na jeho kůži vyrostyl šupiny, jeho zuby se prodloužily a hlava se protáhla – až se před očima dobrodruhů horní polovina trolla změnina do podoby žraloka. Hned se vrhl na Atlina i Elenu, kousal a oháněl se dlouhými drápy. Atlin padl v bezvědomí na zem, Elena útok ustála. Tím bylo přerušeno Pavoučí kouzlo, proto Betrem spadl ze stropu a lehce se zranil. Xallin použil kouzlo, kterým vymrštil proti nepřátelům pádlo, oba je však minulo. Somna zašeptala zlá slova, ze kterých trollího šamana rozbolela hlava. Elena léčivým kouzlem probudila Atlina k životu, který se následně odplazil pryč od šamana. Elena poté stejně jako Somna zašeptala zlá slova, čímž naprosto zlomila šamanův rozum. Ten si ve snaze umlčet hlasy ve své hlavě rozdrásal uši, zaryl si drápy do hlavy a zemřel. Betremův dobře mířený šíp zasáhl druhého trolla do podpaží, troll se zapotácel a mrtvý se svalil na zem.

Po boji se Betrem vydal k trollům, aby si vzal svou trofej – trollí zuby. Xallin se šel podívat k tělu šamana, našel přívěsek ze žraločích zubů, který si vzal sebou. Elena se chtěl hlavně ujistit, že je Atlin v pořádku.

Poté šli dobrodruzi osvobodit členy posádky. Jeden z nich, tmavovlasý námořník s Aldereinským přízvukem jménem Damien, se vztekle pustil do Olega.

“Ty zasraná zrádná svině! Ty jsi jim radil, jak nás mají sezřat, že? Všichni jsme to viděli!”

“Ano, přesně tak.”

“Takže ty se k tomu přiznáváš, že jsi nás zradil!”

“Já že jsem vás zradil? Já jsem na nikoho z vás ani prstem nesáhl, Damiene.”

“To ne, ale radil jsi těm bestiím, jak mají naporcovat Ulricha.”

“A to jsem měl jako neříkat nic? Vždyť ten troll ho vůbec neuměl vykostit, vůbec neměl správnou techniku”

Damien a Oleg se do sebe skoro pustily, kdyby je ostatní námořníci a dobrodruzi nedrželi od sebe. Damien se poté trochu uklidnil a šel se posadit k ohni, aby se ohřál a osušil – stejně tak to udělali i ostatní námořníci. Kromě Olega, který si šel prohlížet sbírku trollských koření.

Dobrodruzi se rozhodli odpočinout si po boji a prohlédnout krabice v trollí jeskyni.