Meneár

Meneár je jedním ze sedmi království Císařství. Rozléhá se ve střední části Menirthu, sousedí s TrevalemStarou říšíBurgorrouNirthemLyrií, nověji také s Mivielsko-Wyrmundskou obchodní aliancí a se zeměmi rebélie, které byly původně jeho součástí a odtrhly se od něj – tedy s Trojspolkem. Meneár je známý rozsáhlými polnostmi, udatnými rytíři a kamennými hrady, ale také vysokými horami, děsivými lesy a temnými doly. Hlavním městem království je Meteor, králem Meneáru je Reynald I. Otcovrah, pôvodne známy ako Bryan III.

Kraje
Meneár tvoří mnoho krajů, převážně rozeznáváme 2 odlišné kultury, ve střední části a na jihu páni z Meteoru, Menhiru, Mivielu a Wyrmundu (které se spojily v Mivielsko-Wyrmundskou obchodní alianci), na severu a severozápadě horalové a sluvané (neboli Lesané). Meteor je sídlo krále a také největší město Meneáru, Dalším významným místem je Menhir, bohaté město okolo starobylé pevnosti.
Severní a severozápadní kraje obývají sluvané, od Krutohlávska až k Piolské nížině. Sluvané jsou horkokrevní a pyšní lidé, často spolu navzájem válčí o území. Na rozdíl od pohanů na západě je ovšem mnoho sluvanů hrdými uctívači Dareona, nutno však říct, že jejich způsob uctívání je od ostatních lidí v mnohém odlišný. Sluvané také nejsou tak technologicky vyspělí jako například lidé ze Staré říše, ale jejich zemědělská produkce je pro Císařství nepostradatelná.
Oblast Chladrova byla po válce o Chladrov připojena zpět k Meneáru.
Občanská válka
Během událostí Občanské války se mnoho východních krajů Meneáru odtrhlo a přidali se k Rebelům, jsou to: MedonieMirahIglenieTerrowindFeldenOkraj.
Ke Věrným se hlásí šlechtické rody Meteoru, Menhiru, z Piolské nížiny, z Čiašského lesa, ze Sluvanské góry, z Ušeňska a Věžopolí. Sáchovští tvrdí, že jsou na straně císařství, ale tamním krajům vládnou nevyzpytatelné mafie, tak se tomu těžko dá věřit.
Agenti
Kráľ Reynald I. – diplomat
Jeho Veličenstvo Reynald I., zvaný Otcovrah (rodený ako Bryan III.), z rodu Badock je súčasný král Meneáru (korunován v květnu roku 307 po Pádu). Medzi šľachtou má dobrú povesť, nakoľko sa spolupodieľal na smrti svojho otca Bryana II, ktorý vyprovokoval Meteorský pogrom a ohrozil tak nielen stabilitu Meneáru, ale majetky svojich vazalov. Táto udalosť bola prijatá Kráľovstvom trpaslíkov ako akt nenávisti voči celej rase, čo natrvalo poškodilo vzťahy medzi kráľovstvami.
Okolnosti smrti Bryana II. ostávajú nejasné, ale je isté, že jeho nástupca poslal jeho hlavu trpaslíkom na znak zmierenia. Časť armády hnevu to neupokojilo, čo viedlo ku Vojne o Chladrov. Vďaka Cisárskej armáde bolo trpasličie vojsko rozprášené, a Reynald I. sa mohol sústrediť na upevnenie moci.
O jeho krátkej vláde sa dá povedať, že vládne tak, ako sa dostal na trón. Vládne bez emócií, pragmaticky, a dáva si poradiť od kráľovskej rady, ktorú po prevzatí moci vytvoril nanovo. Orientuje sa na vybudovanie pevných vzťahov so svojimi susedmi, a prezentuje sa ako verný spojenec cisára. Uvedomuje si, že ľuď mu tak rýchlo neodpustí smrť ich milovaného panovníka, preto sa snaží čo najmenej vystupovať na verejnosti a necháva sa reprezentovať mnohými hrdinami v službách Meneáru.
Gregory Thorn – diplomat
Pobočník kráľa Gregory Thorn je kariérny administrátor z nižšieho šľachtického rodu. V mladosti pôsobil na dvore Lermundov z Menhiru, kde sa ukázal jeho talent v admistratíve a obchode. Vďaka tomu si ho všimol kráľ Bryan II., ktorý ho pozval na svoj dvor do úlohy mentora svojho syna Bryana III. Nebolo prekvapením, keď ho Reynald I. po nástupe na trón vymenoval do role svojho najblišieho radcu a dôverníka.
Hovorí sa o ňom, že je to „muž ľudu“, ktorý stavia dobro poddaných nad ostatné povinnosti panovníka. Bolo by však chybou jeho lásku k poddaným považovať za prejav altruizmu alebo rebelanstva. Spokojný a najedený ľud sa nebúri, pracuje na kráľovských statkoch, a nepotrebuje prepadávať kráľovské karavány naložené bohatsvom, ktoré vyprodukoval. Akúkoľvek rebéliu, prejavy disentu, alebo nebodaj vojnu, ktoré by mohli zabrániť naplneniu tohto vznešeného cieľa, treba potlačiť čo najskôr, a čo najrozhodnejšie. Je možné, že aj jeho hlas prispel k rozhodnutiu Bryana III. zaplatiť za ušetrené životy hlavou svojho otca.
Panovnické dynastie
Kerstingové (0 – 127)
Betanové (127 – 160)
Vernsmonti (160 – 225)
Badockové (225 – …)
Vyšší šlechtické rody
Badockové z Meteoru, vedeni Reynaldom I. Otcovrahom.
Lermundové z Menhiru, vedeni Derekem Lermundem.Větev rodiny Lermundů vedená kněžnou Kaminou Lermundovou vládne i v Jilavě ve městě Braon (mezi Ekamorem a Věžopolím)
Badockové z Wyrmundu, vedeni Ewanem Badockem.
Klertové z Ekamoru, vedeni Nathanem Klertem.
Rosebudové z Prerynu, vedeni Anthonym Rosebudem.
Millardové z Mivielu, vedeni Edvardem Millardem.
Jensenové z Medonie, vedeni Ladislavem Jensenem – ten je již po smrti (viz Medonské povstání)
Versternové z Feldenu, vedeni Viktorem Versternem – nyní na straně Rebelie
Leinové z Iglenie, vedeni Ewanem Leinem – nyní na straně Rebelie
Hansenové z Mirahu (Pele-Alis), vedeni Lerntem Hansenem – nyní na straně Rebelie
Věžopolsko – kníže Jaromír Křemenec.
Piolníci z Chladrova, vedeni Gregorzem Piolnikem, zvaným Malý zubr.
Vydrizunové z Krutihlavska, vedeni Ivanem Vydrizunem.
Sivořané z Trempenu, vedeni Radimem Sivořanem.
Trybanové z Topolska, vedeni Rudolfem Trybanem.
Sokerové ze Suché, vedeni Radomírem Sokerem.
Lorbekové z Ušeňska, vedeni Kozimírem Lorbekem.