První dva příběhy byly z Lístecka v Meneárském království, dalších 5 se odehrálo v okolí Axenfeldu v Nirthském království, na to navazuje kampaň v Barovii. První příběh se odehrál začátkem třetího měsíce roku 310 p.P.
Lístecko
Postavy
– Mandelína Bramborová, hobití kejklířka, hrála ji Simča
– Klopeus, ochlasta, hrál ho Marián
– Yllieth Va’athan, Toulavý kocour – hrál ho Kuba G
– Hrůzoslav Drakodrv, člověk válečník (který nemá rád násilí) – hrál ho Jirka
– Sluncoslav, člověk, hrál ho Radek
– Idhril, trpasličí knihomolka, hrála ji Lucka
Lístecký kníže si najal družinu k zachránění své dcery Růženy, která byla nedávno unesena. Klopeus chtěl zároveň pomoci Barboře, starší dámě, která se mu svěřila, že se jí před rokem ztratila dcera Magda. Podle pana hostinského z hospůdky U Sojky Magdu snad zabil její manžel, myslivec Spytihněv. Jedna žena z města tvrdila, že viděla myslivce před rokem, jak se v zimě vrací z lesa a je celý mokrý, od toho dne nikdo Magdu neviděl. Spytihněv ovšem všem tvrdil, že jeho žena je na malinách. Družina šla do Radvanského lesa, kde byla Růžena, dcera knížete, spatřena naposled. Přivedl je tam Lojzík, místní prosťáček. Družina našla těla zabité osobní stráže Růženy. Dobrodruzi sledovali stopu až k Hornovodskému hvozdu, setkali se s členy Řádu Druhého Pádu a prohlédli opuštěnou Spytihněvovu chatrč. Poté se setkali s přízračnou laní, strážkyní lesa, která jim předala vzpomínku na to, kdy Spytihněv zavraždil jejího manžela, mohutného dvanácteráka. Laň poté přivedla dobrodruhy až k táboru Lebkonosičů, gnollímu kmenu. Hrdinové si nasadili lebky, které ukradli gnollům, kteří je nechali u jejich totemu Šedivé krysy jako obětinu (což byl nápad Idhril). Poté se utkali se Spytihněvem, který se poté, co si nasadil lebku dvanácteráka, stal náčelníkem gnollího kmene. Spytihněv nařídil osvobozování zajatých gnollů, aby zvětšil své vojsko, a také nařídil únos Růženy, kterou chtěl za manželku. Během boje, který následoval, rozsekl Hrůzoslav jednoho gnolla vpůl a Mandy omráčila Spytihněva kamenem vystřeleným z praku. Hrdinové Spytihněva svázali, Růženu osvobodili a vrátili se do Lístku. Tam ovšem zjistili, že mezitím, co byli pryč, tak kníže tragicky zemřel během svého lovu v Statiborském lese, jeho majordomus uvedl, že ho zavraždil lešij.
Lístecko II
Postavy
– Mandelína Bramborová, hobití kejklířka, hrála ji Simča
– Klopeus, ochlasta, hrál ho Marián – ten se nemohl zúčastnit, protože to přehnal s oslavami a byl indisponován
– Yllieth Va’athan, Toulavý kocour – hrál ho Kuba G
– Hrůzoslav Drakodrv, člověk válečník (který nemá rád násilí) – hrál ho Jirka
– Sluncoslav, člověk, hrál ho Radek
– Idhril, trpasličí knihomolka, hrála ji Lucka
– Nabi, elfí lovkyně, hrála ji Kateřina
Družina vyšetřovala záhadu vraždy knížete. Zjistili, že kníže v minulosti znásilnil mladou dívku z nedaleké vesnice. Ta otěhotněla, ale protože její matka, která byla zkušená bylinkářka, nechtěla, aby se jí narodil bastard, dávala jí pít „kozí mléko“. To oslabilo její dceru natolik, že zemřela. Matka vzala její tělo na oltář, kde proklela knížete a zotročila si černou magií lešije. Kouzly přilákala knížete do hvozdu, kde jej lešij zavraždil. Družina našla během své cesty bludičku, což byla duše zemřelé dívky. Ta dovedla družinu až k její matce, která byla již šílená z vlivu černé magie. Došlo k bitvě, ve které hrdinové zvítězili. Duše matky i dcery spolu odešly do Snového světa, lešij byl osvobozen.
Opuštěný dům
Postavy: Hrůzoslav (Jirka), Mandy (Simča), Nabi (Katka), Ylieth (Kuba), Klopeus (Marián)
Dobrodruzi se setkali s komorníkem Sorsbym. Ten jim poděkoval a zaplatil za jejich dobrou práci v odhaleni vraždy knížete Lidomíra. Sorsby je poté požádal o pomoc v další záležitosti. Baron Horymhir z Axenfeldu, bratr zesnulého knížete, byl pověřen navržením kandidáta na příštího knížete Lístecka. Princezna Růžena by si přála za manžela Sluncoslava, ale o místo přirozeně usilovalo mnoho dalších kandidátů z Meneárských šlechtických rodin. Bylo dohodnuto, že dobrodruzi pomohou baronovi Horymhirovi s několika úkoly v Axenfeldu, zatímco se bude baron věnovat politické situaci v Meneáru. Pokud se Sluncoslav a jeho přátelé osvědčí, bude Sluncoslav navržen jako kandidát. Hrdinové souhlasili a vyjeli k Mittendorfské soutězce. Sluncoslav a Idhril se rozhodli v Lístku zůstat, aby si vyřídili několik záležitostí, slíbili ale, že za ostatními brzy přijedou. Družina cestou zachránila umírající ženu. Jmenovala se Fasanela, byla to žena obchodníka Servata. Když projížděli Mittendorfskou soutězkou, byli napadeni barbary z Havraních hor. V městečku Mittendorf vypil Klopeus zdejšímu hospodskému drahou láhev kořeněné brandy. Díky schopnému vyjednávání se podařilo družině opustit město bez úhony. Později na cestě zjistili, že stopy barbarů míří do města Burl. Družina i Fasanela se rozhodli zamířit do Axenfeldu, kde žila sestra Fasanely a kde se rozhodli pohřbít pana Servata. Družina poté přestala v trpasličí osadě u dolu Mooren, kde se setkali s Manistradou z klanu Hirohen. Další den doprovodili Fasanelu k její sestře a tělo jejího manžela bylo předáno na místní hřbitov. Poté hrdinové povečeřeli v baronově sídle. Seznámili se s baronem Horymhirem a jeho komorníkem Schwalbem, poté s Andersem Solomorem a jeho komorníkem Skerrinem a nakonec i s Eliandrem, kapitánem Axenfeldské stráže. Pan Anders požádal družinu o pomoc v hledání dvou ztracených dětí. Elianderovi muži prohlédli již všechny místa, kde se mohli ztratit, kromě opuštěného domu. Hrdinové dostali za úkol tento dum prohledat. V domě prozkoumali postupně jednotlivé pokoje, podařilo se jim najít tajný poklop do podzemí, kterého když se hrdinové dotkli, tak poklop se rozsvítil tmavě zeleným světlem a ozvala se výhrůžná zpráva vetřelcům. V horním patře objevili svázaného může. Představil se jako Ned, kupec, který zabloudil do domu. Někteří hrdinové, zejména Nabi, pojali k Nedovi hluboké podezření. Rozhodli se Neda svázat a poslat z domu pryč. Když sešel Ned ze schodů, byl zasažen šípem do týla. Hrdinové poté přemohli dva krolí lučištníky, kteří se vyplížili ze sklepa. Poté se sami vydali po schodech dolů. Ve vinném sklípku objevili tělo zemřelého paladina, který se před rokem do domu vydal. Stopy ve sklípku vedly k tajným dveřím vedle krbu. Družina se dostala do hlubší části sklepení. V této místnosti našli spací pytle, kotlík s lanýžovou polévkou (postaven na ohni v krbu, který nevydával kouř). V další místnosti našli elegantně vybavený pokoj a v něm truhlu. Hrůzoslav truhlu vypáčil sekyrou. Uvnitř našli lucernu a pergamen, na kterém byly popsány jakési světelné signály. V poslední místnosti sklepení objevili hrdinové kostlivce. Nejprve si připravili k boji, ale poté zjistili, že tito nemrtví nejsou ozbrojeni ani nepřátelští. Setkali se s magistrem Riolanem, původním vlastníkem domu. Nebo spíš s tím, co z Riolana zbylo.
Šedý přízrak
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Mandy, Sluncoslav, Ithril, Ylieth, Klopeus,
Dobrodruzi se vydali ze sklepení do chodeb, které vedly pod domem k malé zátoce. Porazili černokněžníka Willebrandta a jeho pašerácké kumpány. Jednoho z nich ale nechali na živu. Pašerák se jim představil jako Roland. Družina se později s Rolandem spřátelila. Dobrodruzi poté prohledali pašeráckou skrýš. Jeden z Willebrandtových spojenců uprchl, byl to tlustý půlčický bard. Sluncoslav našel ve zdobené truhle meč. Když si ho nasadil, zjistil, že meč k němu mluví. Oznámil mu, že musí splnit tři hrdinské skutky holýma rukama, než bude moci meč tasit. Dobrodruzi se později vydali do města, kde prodali zabavený kontraband. V obchodě kovářky Mafery se odehrál incident, při kterém se kovářka dotkla Sluncoslavova nového opasku, po čemž se bard přeměnil v trevalského barbara. V této rozzuřené formě pronásledoval kovářku po okolí. Družina se poté vrátila do Opuštěného domu, kde zosnovali plán, jak přemoct pašeráky, kteří s Willebrandtem spolupracovali. V noci, po vydání správných signálů, se v mlze na improvizovaném voru rozjeli k Šedému přízraku, lodi kapitána Sigurda. Nastala bitva, při které se podařilo zabít kapitána, několik jeho mužů a lodní čarodějku. Na pozici nového kapitána byl dosazen Roland. Hrdinové zjistili, že Sigurdovi muži zásobovali mloky z osady nedaleko Axenfeldu zbraněmi. V truhle kapitánské kajuty byl dopis s pokyny od pana Gellana Mewandera adresovaný Sigurdovi.
Hrozba z bažin
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth
Sluncoslav byl po návratu do Axenfeldu zatčen na příkaz městské rady za neoprávněné držení a používání magického předmětu. Proběhlo zasedání městské rady, kde proběhl výslech. Dobrodruzi museli přiznat, že se jim podařilo kapitána Sigurda zabít, ale na jeho místo dosadili svého známého. Městská rada rozhodla pro uvěznění Sluncoslava, do té doby, dokud nedorazí zástupce Rei Astralis, čarodějného řádu. Ostatním hrdinům bylo oznámeno, že při příchodu barona se odehraje jejich soud, kde budou posouzeny jejich činy. Družina byla také požádána, aby dále vyšetřila hrozbu, kterou je vyzbrojená mločí osada nedaleko města. Hrůzoslav, Nabi a Ylieth se vydali s třemi mloky do jejich osady vyjednávat, zatímco Ithril a Klopeus zůstali se Sluncoslavem. Mandy musela z osobních důvodů odjet zpět do Meneáru. Hrůzoslav, Nabi a Ylieth se při cestě do Giffordských bažin dostali do problémů z žabáky. Dva z mloků v souboji zahynuli, hlavní mločí vyslanec, Brlg, díky hrdinům přežil. Dobrodruzi se poté dostali do mločí osady. Seznámili se s „královnou“ Lothoken. Ta dobrodruhům vysvětlila, že mloci nakupovali zbraně, aby se mohli bránit Hlubinným mlokům, kteří Lothokenin kmen vyhnali na souš. Hrdinové navrhli mlokům spolupráci. Lothoken jim dala za úkol, aby si získali důvěru jejího kmene a jejich spojenců. Družina zachránila mločí mláďata, které ukradl zákeřný nothik. Poté odhalili spiknutí, které zamýšleli mločí šamani proti královně, ochočili posvátné ještěry, dali si čaj s lothokanským vyslancem, rozesmáli koliantha, zvítězili proti nagskému plavci. Lothoken uznala, že se vyslanci lidí osvědčili, a souhlasila s dalším vyjednáváním. Dobrodruzi se spolu s Brlgem vydali zpět do Axenfeldu.
Záchranná operace
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth, Sluncoslav, Ithril,
Hrdinové navštívili Sluncoslava, který byl držen v městské šatlavě. Ithril byla se Sluncoslavem a snažila se mu pomáhat a chránit jej. Klopeus se ztratil v místní putice. Sluncoslav byl během svého pobytu ve vězení navštíven záhadnou trpasličí kapitánkou s rudými vlasy. Projevovala nezvyklý zájem o Meč z Thaeonitu. Do Axenfeldu dorazil později magistr Finnean z Pelepharu, který Sluncoslavův Meč odborně prohlédl. Nakonec usoudil, že umožní Sluncoslavovi volný pohyb po světě, ale umístí na něj sledovací glyph. Družina byla poté požádána Andersem o službu – získat poklad ze ztracené lodi Aubrecka Dralliona. Aubreck Drallion byl jedním z nejbohatších obchodníků z Nirthu a obchodní partner Gellana Mewandera. Loď, která se jmenovala Císař vln, převážela do Nirthu z jihu drahocený náklad. Jeho nejdrahocennější část byla Aubreckova kovová truhla. Před dávnou dobou se loď ztratila, nikdo nečekal, že se někdy najde. A přesto se tak stalo, byla spatřena u Trehgirských ostrovů při pobřeží středního Nirthu. Hrdinové se k tomuto místu rozjeli. Po mnoha dnech plavby dorazili na místo. Netrvalo dlouho, a loď skutečně našli. Ovšem ve velmi bídném stavu. Hrdinům se podařilo dostat na loď, kde se však museli utkat s kanibalistickým druidem (který vládl skutečně mocnými hromovými kouzly – jedním takovým kouzlem přizabil celou družinu). Situaci naštěstí vyřešilo, že se Sluncoslavova opasku druid dotkl a tím přivolal dávného nositele Meče z Thaeonitu – ledového trolla Glubba. Obrovský Glubbo rozbořil loď a druida zabil. Celé dobrodružství bylo zakončeno útokem krakena, který byl na loď poštván záhadným zaříkávačem, jenž byl ukrytý na mlžných útesech v dáli. Družině se však podařilo nejen z lodi vyváznou, dokázali dokonce i zachránit poklad.
Oslava na lodi
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Sluncoslav, Ithril,
Hrdinové byli pozváni na rodinnou loď Gellana Mewandera, jménem Mewa, při příležitosti oslavy Svátku léta. Na loď byli kromě družiny pozváni všichni důležití lidé z města Axenfeld. První den plavby probíhal klidně, až do večeře, kdy zhasla v lodní jídelně světla. Když se po chvíli magická tma rozpadla, zjistli přítomní hosté, že Skerrin, komorník pana Anderse, leží s podříznutým hrdlem na jídelním stole. Skerrina na poslední chvíli zachránil před smrtí otec Wyndham, kněz Říšské církve. O pár chvil později však zemřel sám Wyndham, zřejmě na otravu. Družina zahájila vyšetřování. V tu noc zemřel další cíl tajemného vraha, byla to Carmilla, snoubenka Anderse, tajná milenka Gellana a dcera Eliandera, kapitána městské stráže. Hrdinové nakonec zjistili, že vrahem byl ve skutečnosti Skerrin, který se snažil po sobě zanechávat falešné důkazy, kterými by svedl vinu na Gellana. Po krátkém souboji byl Skerrin poražen, spoután a po návratu lodi do Axenfeldu byl uvržen do šatlavy.
Chodci v mlze
NÁSLEDUJÍCÍ ČÁSTI NEPATŘÍ DO CANONU MENIRTHU.
(Patří mezi tzv – „Menirth Legends“)
Postavy: Sluncoslav -) Mrako, Ithril, Klopeus
Tři členové výpravy byli pozváni ke Gellanovi Mewanderovi. Tam byli hrdinové napadeni jeho stráží a kapitánkou Endros, se kterou se Sluncoslav setkal v minulosti v žaláři. Endros mrštila o zem pohárem zdobeným smaragdem, ze kterého se po jeho rozbití uvolnila černá mlha, která pohltila Klopeuse a Ithril. Sluncoslavovi se ale v souboji celkem dařilo, nevíme ale zatím jistě, jak to s tím vlastně dopadlo. Víme ale, že Klopeusovi se podařilo seslat ledové kouzlo, které usmrtilo Gellana Mewandera.
Klopeus a Ithril se ocitli v zcela jiném prostředí, v temném lese ponořeném do mlhy. Setkali se v lese s krolem jménem Mrako, který se stejně jako oni náhle ve světě ocitl. Společně prozkoumali okolí. Objevili kmeny stromů sežehnuté magickým bleskem. Setkali se s Vistáni, kočovnými lidmi. Dostali se do jejich tábora, kde promluvili s jejich vůdcem, Arrigalem. Arrigal požádal hrdiny o pomoc v hledání jeho neteře, Arabelly. Hrdinové se vydali na průzkum, podařilo se jim najít na místě, kde se Arabella ztratila, hromádku popela, rybářský vlasec a třpytku. Dobrodruzi šli dále, cestou do města Vallaki našli zraněného muže na cestě. Představil se jim jako Tibor a požádal je o pomoc. Družina měla problém se dostat do města Vallaki, protože neměli glejt. Později uplatili farmářku, aby je do města s pomocí svého glejtu vpustila. Hrdinové poté odvedli Tibora do kostela sv. Andrala, kde se setkali s otcem Lucianem. Protože bylo podezření, že by mohl být Tibor pokousán vlkodlakem, zajistili hrdinové knězi oměj a stříbro, díky kterému mohl kněz zamezit riziku lykantropí kletby. Dobrodruzi poté zjistili, že vlasec s třpytkou byl prodán jistému Blutovi, bláznivému rybáři. Hrdinové se vydali k jezeru, kde našli Bluta, jak pluje na loďce doprostřed jezera. Když Bluto uviděl blížící se hrdiny, hodil z lodě pytel do vody a prchal pryč. Mrakovi se podařilo pytel z lodi vytáhnout. Byla v něm sedmiletá holčička – Arabella. Mrtvá, zalknutá. Na krku měla řetízek a na řetízku prsten se znamením lebky. Hrdinové prsten použili a Arabella oživla. Zůstala však modrá, dýchala (ačkoliv stále vykašlávala vodu) a neměla krevní pulz. Hrdinové se poté setkali s Blutem u městské brány, kde zjistli, že Bluto Arabellu unesl a zabil, což mělo zajistit, že se do jezera vrátí ryby. Přinutila jej k tomu stříbrná mince. Bluto byl odveden do věznice.
Rozavalda a Trnobold
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth
Družina byla pověřena komorníkem Schwalbem, aby zjistili více o cizincích, s kterými nedávno obchodoval Gellan Mewander. Ylieth využil svých styků s Axenfeldskými hlodavci, aby zjistil, že cizinci zřejmě patří k jakémusi kočovnému národu. V Axenfeldu byli jen krátkou dobu a odjeli směrem na západ. Hrdinové varovali komorníka Schwalbeho. Poté se vydali za nimi. Zjistili, že na cestě se cizinci zastavili v nedalekém sadu, kde zakoupili velké množství jablek. Družina sledovala potulné obchodníky dále. Když nadešel večer, dostali se k nim blíže. Začala je obklopovat podivná mlha. Hrdinové si s cizinci promluvili. Zjistili, že patří k národu Vistánců, jejich vůdkyní byla Mirabel, krásná dívka s černými vlasy. Dále zjistli, že se během cesty mlhou dostali do jiného kraje, známém jako Barovie, ve kterém vládne hrabě Strahd von Zarovich. Družina se připojila k Vistáncům, přespali s nimi v jejich táboře. Nabi držela hlídku. V noci vítr uhasil ohniště. Po krátké chvíli dobrodruhy i jejich oslici Mrkvičku a Toulavého psa pohltila mlha. Když se hrdinové ráno probrali, zjistili, že Vistani odešli bez nich. Družina se tedy vydala dále, prošla branami Barovie a poté černým hvozdem. Když z něj vyšli, uviděli kopec, na jehož vrcholku se tyčil dům. Družina vyrazila k němu. Na místě se setkali s dvěma dětmi, Rozavaldou a Trnoboldem. Děti poprosily hrdiny, aby zachránili jejich malého brášku, Waltera, který zůstal v domě. Tvrdili, že ve sklepení domu je příšera. Hrůzoslav neváhal a vběhl do domu, Ylieth a Nabi jej opatrně následovali. Dobrodruzi prošli dům, objevili dopis pánovi domu, Gustavovi Durstovi, od Strahda von Zaroviche. Cestou na půdu bojovali s oživlým brněním. V jedné z místností našli zatoulaného psa. Na jeho obojku bylo jméno Lancelot. Hrůzoslav dal Lancelotovi najíst, vyhublý pes se pak k družině přidal. Objevili přízrak chůvy, se kterou měl Gustav Durst v dávné minulosti poměr. Přízračná chůva chovala v náručí prázdnou zavinovací deku. Hrdinové našli posléze tělo zavražděné chůvy, a poté i ostatky Rozavaldy a Trnobolda, kteří byli zamčeni v dětském pokoji. Duchové dětí poprosili hrdiny, aby je našli jejich rodiče. Požádali je také, aby do nich mohli vstoupit. Hrůzoslav i Ylieth souhlasili, do Hrůzoslava vstoupila Rozavalda, do Ylietha Trnobold. Poté sestoupili hrdinové do sklepení. Tam odhalili stopy po kultu, který měl ve sklepení kdysi své sídlo. Dobrodruzi bojovali s ghúly a s mimikem, Hrůzoslav spadl do jámy s ostrými bodci na dně. V ložnici vůdce kultu (Gustava Dursta) našli truhlici s pokladem a také tělo samotného Gustava Dursta, které se houpalo na oprátce uprostřed ložnice. Když hrdinové sešli ve sklepení ještě níže, objevili se přízrační členové kultu, kteří chtěli dobrodruhy donutit, aby obětovali živého tvora na oltáři. Když dobrodruzi odmítli, pošvali na ně duchové Lorgotha Hnilobce, odpornou stvůru z mechu a plísně. Družině se po lítém boji podařilo Lorgotha zahubit, poslední ránu zasadila Nabi, která po monstru vystřelila otrávený šíp. Smrtí Lorgotha byla zlomena kledba, která v domě přetrvávala. Hrdinové vzali ostatky dětí z domu sebou, slíbili, že je uloží k poslednímu odpočinku do vysvěcené půdy. Poté se družina vydala, vedená Lancelotem, do Barovovské vesnice.
Barovov
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth, Klopeus
Hrůzoslav, Nabi, Ylieth, Toulavý pes, Lancelot a Mrkvička se vydali do Barovovské vesnice. Zde se setkali s Marií (které zdejší dali přezdívku Bláznivá Mařka), slíbili ji, že se pokusí najít její adoptivní dceru, Gertrudu. Zjistili, že Gertruda byla unesena před asi 3 týdny. Dále zjistili, že asi 13 letá dívka procházela zvláštními změnami, rostly jí drápy, trsy chlupů a jiné podivnosti. Družina se pak vydala do hostince U krvavého vína, kde se setkali s Klopeusem, bezduchým hospodským a 3 Vistánkami – Alenkou, Sorviou a Mirabel, vůdkyní Vistanců, která hrdiny do Barovie přivedla. Vistánky pily s dobrodruhy, začaly jim hmatat po měšcích. Ylieth je poté s tímto konfrontoval, téměř došlo k bitce. Nakonec se však obě strany usmířily. Dobrodruzi pak byli svědky průvodu duchů, zemřelých nepřátel Strahda. Poté družina běžela na pomoc proti nemrtvým, kteří útočili na dům purkmistra. Bylo to pět ghúlů a jeden přízrak. Po náročném boji, při kterém téměř zemřel Ylieth a Hrůzoslav, se družina setkala s Ireenou a Ismarkem. Ismark se snažil pomáhat družině při souboji, omylem však zasáhl Nabi šipkou z kuše do stehna. Slíbili, že pomůžou pohřbít jejich otce, purkmistra Kolyana. Druhé ráno se setkali s Rahadinem, komořím Strahda. Hrdinové se poté vydali do města, setkali se s babičkou, která prodávala koláčky. Poté došli do kostela, kde se setkali s otcem Donavichem. Zjistili, že jeho syn Dorian se přidal k povstání čaroděje, který se před asi rokem pokusil porazit Strahda. Selhal. Dorian byl poté přeměněn v upíra, jeho otec, Donavich, jej zavřel do sklepení. Hrdinové slíbili Donavichovi, že se později vrátí, a pokusí se Doriana zachránit. Poté se dali do příprav na tajný pohřeb. Nabi se přestrojila za Ireenu, Ireenu přestrojili za Nabi. Poté se shromáždili, aby pohřbili purkmistra Kolyana a děti Rozálii a Trnobolda. Když už měl pohřeb začít, přijel na hřbitov černý kočár. Kočár doprovázeli 4 těžkooděnci a Rahadin. V kočáře přijel samotný hrabě Strahd von Zarovich.
Cesta na západ
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth, Mrkvička (Michael + Terka)
Hrdinové se setkali se Strahdem. Klopeus někam zmizel. Oslík Mrkvička se proměnil v člověka. Všichni účastníci pohřbu tím byli velice překvapeni. Strahd po chvilce ticha vykouzlil Mrkvičkovi oblečení, Hrůzoslav mu dal meč a Nabi kroužkovou košili. Strahd poté pohovořil s hrdiny. Nabi se přiznala, že byla v přestrojení za Ireenu, aby ji ochránila. To Strahda sice nejprve rozčílilo, rozhodl se ale hrdinům odpustit, protože ho potěšili tím, že zlomili kletbu z domu Durstů. Pak proběhl pohřeb, otec Donavich pohřbil nejen purkmistra Kolyana, ale i Trnobolda a Rozálii. Duše dětí pověděli Hrůzoslavovi a Yliethovi, že jim přijdou na pomoc, až to bude potřeba. Po pohřbu přistoupil Strahd k Ireeně, oznámil ji, že jí dá několik dní na to, aby mohla truchlit, ale brzy si pro ni přijde. Poté hrabě odjel, i se svým doprovodem. Hrdinové pak pohovořili s Mrkvičkou, který měl jen málo vzpomínek z prožitého života. Pamatoval si, že byl jakýsi bojovník, zřejmě na dvoře nějakého krále. A pak také to, že byl oslíkem a měl rád mrkvičku. Hrdinové pak odešli, Ismark nabídl Mrkvičkovi výzbroj z Barovovské kasárny. Poté družina přespala. V noci je vyrušovali vlci a netopýři, proto si špatně odpočinuli. Ráno vyrazili na cestu. Došli k spadlému mostu. Když jej chtěli přejít, zjevila se jim Anastrasia, manželka Strahda. Anastrasia si chtěla hlavně prohlédnout Ireenu. Byla v doprovodu svých vlků. Téměř došlo ke střetu, hrdinové nakonec Anastrasii přesvědčili, ať nechá Ireenu být. Poté se vydali dále. Došli do Vistánského tábora, kde jim stařešina jménem Stanimir vyprávěl příběh o tom, jak Vistánci zachránili Strahdovi život, když byl ještě mladý, ještě než na Barovii padla kletba. Poté vyprávěli o čaroději, který vedl před asi rokem povstání proti Strahdovi. A nakonec se zmínili o slavném lovci upírů, doktoru Rudolfovi Van Richtenovi. Poté hrdinové promluvili s Madam Evou, která jim vyložila karty:
První karta popisuje historii. Znalosti o všem starobylém vám pomohou lépe pochopit vašeho nepřítele. Karta Mnicha. Poklad, který hledáte, je ukryt za sluncem ve světcově domu.
Druhá karta vypráví o mocné síle dobra a ochrany, svatém symbolu velké naděje. Karta Obchodníka. Podívejte se k mágovi, který umí vyrábět víno! V dřevě a písku poklad se ukrývá.
Třetí karta vypráví o síle. Popisuje zbraň odplaty: meč slunečního světla. Karta Vyvolávače. Hledejte v kryptě ordinérního kouzelníka. Klíčem je jeho hůl.
Čtvrtá karta odhaluje identitu toho, kdo vám v boji proti temnotám ohromně pomůže. Karta Kata. Vyhledejte bratra ďáblovy nevěsty. Říkají mu „menší“, ale jeho duch je silný.
Pátá karta vás zavede k vašemu nepříteli, k tomu, který si libuje v temnotách, jehož moc je pro smrtelníka nepředstavitelná. Karta Nevinnosti. Nepřítel přebývá s tím, jehož krev zpečetila jeho osud. S bratrem zalitým světlem, jehož plamen zhasl příliš brzy.
Madam Eva vysvětlila hrdinům, že jejich osud je propojený s osudem Ireeny. Pohovořila poté s Mrkvičkou a s Yliethem. Nabi s Hrůzoslavem poté odešli pro osikové dřevo na výrobu kůlu. Zjistili, že v lese se to ghúly jenom hemží, že vylézají ze starých hrobek a pohřebišť. Hrdinové přespali, hlídku držel nejprvé Ylieth, poté Nabi. Nabi si všimla, že je během noci pozoroval jakýsi stín. Když se hrdinové probrali, měl Hrůzoslav pocit, že na něco zapomněl. Hrdinové vyšli dále, prošli kolem Tserských vodopádů. Dorazili na rozcestí, Lancelot se rozběhl směrem k menší cestičce. Družina pokračovala, objevili starý mlýn. Před vstupem je varoval havran nade dveřmi. Hrdinové se utkali s třemi ježibabami, které v mlýně zabíjely děti a pekly z nich koláčky. Při strhujícím souboji se podařilo hrdinům zabít Morganthu, nejstarší z ježibab. Morgantha se nestihla přemístit, Mrkvička jí usekl hlavu válečnou sekerou. Zbylé dvě ježibaby, Bella a Ofelia, se brzy poté přemístily pryč. Dobrodruzi prohlédli mlýn. Našli Gertrudu, ztracenou adoptivní dceru bláznivé Marie z Barovova. Zjistili, že Gertruda je ve skutečnosti dcera Morganthy. Gertruda nakonec oznámila hráčům, že se brzy uvidíme, a poté se přemístila pryč. Hráči zachránily dvě malé děti, které ježibaby držely v kleci. Za domem objevili čtyři veliké balvany, na kterých byl obraz měst ve čtyřech ročních obdobích. Dobrodruzi ve starém mlýně přespali. Druhý den se jim podařilo najít svatyni hadího boha, která byla v lesích. Našli i prázdnou truhlici – zřejmě vybraný poklad ježibab.
Vallaki
Postavy: Hrůzoslav, Nabi, Ylieth, Mrkvička, Sigrid, Yelena, Klopeus
Během noci ve starém mlýně měla Nabi první hlídku. Zjistila, že Ireena je velmi vystrašená. Také si všimla očí, které mlýn sledovaly z křovisek. Druhou hlídku měl Ylieth, ten ji trávil venku, za kruhem ze soli, který doprodrodruzi připravili ze zásob, které měly sebou a z těch, co našli v mlýně. Ráno přišla do mlýna Vistánka, představila se jako Soraya. Soraya šla za ježibabami, aby jí pomohli nalézt ztracenou dívku, Arabellu. Hrdinové jí pověděli o tom, že Arabella byla zachráněna a že je ve Vallaki. Soraya přemluvila dobrodruhy, aby mohla jít s nimi k městu. Chtěla po hrdinech, aby jí pomohli se dostat do města, protože tam mají Vistánci zakázáno. Ale družině se to moc nezamlouvalo. Než opustili mlýn, zamkli hlavní dveře a Nabi připravila kouzelnou past přede dveřmi. Družina se setkala s Klopeusem, Yelenou a Sigrid ve Starém Svalichském lese. Yelena zrovna ukazovala ostatním, že si dokáže nechat vyrůst z dlaně květinu. Klopeus přátelské gesto opětoval a kouzlem její květinku zalil vodou. Dobrodruzi se seznámili a rozhodli se cestovat společně. Ylieth našel na okraji cesty hračku – byl to tlouštík s rozpáraným břichem se štíkem: „Není sranda, není to Blinsky!“. Cestou do Vallaki si Nabi a Soraya povídaly. Soraya si pak vzala Nabi stranou. Pověděla jí o tom, že Ireena prozradila Soraye o věštbě madam Evy. Ireena si myslela, že čtvrtá karta mluví o jejím bratrovi, Ismarkovi. Soraya si poté získala Nabiinu náklonost. Když se k blížili k městu, Soraya požádala znovu o to, aby mohla jít s hrdiny do města. Svým šarmem okouzlila i Hrůzoslava a Mrkvičku. Ylieth a Klopeus pojali podezření, uvědomili si, že Soraya ve skutečnosti očarovává členy družiny. Požádali Yelenu o pomoc, která použila své schopnosti lámání magie, aby zrušila očarování Nabi. Hrdinové konfrontovali Sorayu. Ta musela zrušit svou iluzorní podobu. Před hráči najednou stála další ze Strahdových nevěst, Ludmila. Začala bitva. Hrdinové byli velmi úspěšní, netrvalo dlouho a z Ludmily zbyl jen oblak mlhy. Ovšem i v této podobě byla nevěsta připravena bojovat. Yelena během boje zlomila kouzlo i z Hrůzoslava, takže očarování fungovalo jen na Mrkvičku, Ireenu a děti – Frederika a Myrtu. Mrkvička byl z nich jasně nejnebezpečnější. Když Nabi zaútočila na Ludmilu, odplatil se jí okouzlený Mrkvička krutě, Nabi skončila na zemi v bezvědomí v kaluži vlastní krve. Souboj ukončil Klopeus, který vhrnul po Ludmile kyselinový orb. Kyselina se syčením rozpustila mlžnou formu upírky. Zbytky mlhy odletěly směrem na východ. Ylieth si díky své lovcově značce mohl být jistý, že Ludmila skončila na hradě Ravenloft. Sigrid a Yelena vyléčili zraněnou Nabi.
Hrdinové se pak vydali dále do Vallaki. Ylieth požehnal Klopeusovi, který se vydal k bráně vyjednávat. Družina se setkala s Frederikem, obchodníkem s vínem (ano, stejné první jméno jako u malého Frederika) a také s Izekem, velitelem městské stráže. Izek byl velmi nepříjemný a ostražitý. Když si všiml Ireeny, rozkázal ji zajmout. Hrdinové se mu postavili do cesty, ale Izek stál jistě. Klopeus vsugeroval Izekovi, že by měl pustit hrdiny i Ireenu dovnitř a napít se s Klopeusem. Izek se tedy napil a rozhodl se, že přivede hrdiny i Ireenu k baronovi Vargasovi. Ovšem hrdinové museli složit ve strážnici své zbraně – z důvodu zákazu nošení zbraní ve Vallaki. Hrdinům se vůbec nechtělo, ale nakonec museli s odzbrojením souhlasit. Zachráněné děti odvedli strážní do sirotčince v kostele sv. Andrala. S baronem se družina setkala před jeho domem. Baron Vargas hrdiny přivítal, po náročném vyjednávání bylo dohodnuto, že Ireena zůstane pod dohledem ve Vallaki, na přání hrdinů v kostele sv. Andrala. Hrdinové pro barona vyřeší problém s dodávkou vína, vidají se do vinařství na jihozapádě. Baron přislíbil hrdinům odměnu, rozmyslí si i to, že by propustil Ireenu. Hrdinové se poté vydali do kostela. Setkali se s otcem Lucianem i s Mrakem a Ithril. Povyprávěli si o svých zážitcích. Dobrodruzi v kostele hledali artefakt první karty, ale nenašli jej. Lucian požádal hrdiny o pomoc s hledáním kostí sv. Andrala, které se ztratily. Podle legendy kosti sv. Andrala uložené v kostele chránily svatou půdu před vším zlým. Hrdinové přišli na to, že kosti ukradl mladý Milivoj, který je prodal rakváři Henrikovi van der Voortovi. Za získané peníze koupil jídlo pro sirotky z kostela. Družina se rozhodla vydat do rakvářova domu. Předtím si Ylieth půjčil od Luciana jeho vycházkovou hůl, Sigrid si půjčila závěsnou kadidelnici. Cestou k domu minuli Blinskyho hračkářství. V rakvářově domě byli ovšem hrdinové přivedeni do pasti. Byli přepadeni Anastrasii, manželkou Strahda, se kterou se někteří z hrdinů již setkali. Anastrasii doprovázeli dva její vlci a čtyři upíří zplozenci. Boj byl dlouhý a krutý. Upíři bojovali nelítostně, ale hrdinům se navzdory tomu, že mnozí neměli své zbraně a bojovali v nevýhodné pozici, podařilo vzdorovat. Klopeus sesílal jedno kouzlo za druhým, hlavně jeho ledová magie se prokázala velice efektivní. Mrkvička, vyzbrojen Nabiinou dýkou, se nelítostně rval a rozdával kruté rány. Yelena metala po upírech oheň a léčila své spojence. Hrůzoslav se probojoval do čelní linie, kde neohroženě čelil upířím útokům. Ovšem upíři, vedeni svými dravčími instinkty, šli po méně odolných cílech. První padl Toulavý pes. Druhý Lancelot, který zemřel hrdinskou smrtí poté, co se neohroženě vrhl na jednoho ze zplozenců, aby ochránil Klopeuse před jeho útoky. Poté se upíři hladově vrhali nejvíce na Klopeuse a Ylietha. Když byl k zemi sražen Klopeus, byl vyléčen Yelenou. Když byl sražen Ylieth, byl vyléčen Nabi. Když padl podruhé, zvedla ho na nohy Sigrid. Ale když se na něj upíři vrhli potřetí, nestihli hrdinové pomoci. Anastrasia prokousla Yliethovi hrdlo. Rozzuřená Nabi zabila svými vrhacími dýkami zplozence, který stál nad Yliethem. Brzy i Anastrasia podlehla útokům hrdinů. Rozpustila se v dým, v kterém ještě chvíli bojovala, tak jako Ludmila, ale po několika dalších útocích byla její mlžná podoba zničena a zbytky mlhy odletěly pryč. Poslední zplozenec uprchl a zmizel v krabici v rohu místnosti. Léčitelé družiny se postarali o zranění svých druhů. Hrdinové poté prohledali rakvářům dům. Našli ostatky sv. Andrala. Klopeus ukradl rakváři jeho 9 zlatých mincí. Dobrodruzi zjistili, že zplozenec uprchl tmavě rudým portálem. Yelena vykouzlila přítelíčka – netopýra, a poslala ho do portálu na průzkum. Zjistili, že portál vede zřejmě to nějaké chodby hradu, usoudili, že nejspíše portál vede na hrad Ravenloft. Hrůzoslav se rozloučil s Lancelotem. S padlým Yliethem se Klopeus rozloučil tím, že mu zavřel víčka očí a pokapal ho rituálně vínem. Poté naložili hrdinové Ylietha do rakve, do které naskládali led, který Klopeus vykouzlil. Po chvíli najednou Ylieth ožil. Hrdinové nemohli uvěřit vlastním očím. Ylieth vysvětlil, že v Barovii nemá žádná duše kam odejít. A že díky tomu, že mu Trnobold dlužil laskavost, se mohl vrátit. Ylieth pak přistoupil k Henrikovi. Henrik se omlouval, že neměl na výběr, že se musel podílet na pasti Anastrasie. Ylieth pokýval chápavě hlavou. Pak Henrikovi rozrazil hlavu vycházkovou holí otce Luciana. Kosti lebky zapraskaly, tělo padlo k zemi. Ylieth popadl to, čím byl ještě před chvíli Henrik van der Voort, a táhl to k rohu místnosti. Na zemi zůstala linie mozku a krve. Ylieth skopl tělo Henrika do portálu. Pobavený Klopeus hodil do portálu láhev od vína. A ještě více pobavený Hrůzoslav si stáhl kalhoty, klesl do podřepu a vysral se do portálu. Hrdinové odešli z rakvářova domu a vydali se do kostela, kde strávili klidnou noc.