2000 př. P. – vznik první lidských klanů na území dnes známém jako Stará říše. Definitivní zánik Lataů. Osídlení oblasti Aldereinu.
1700 př. P. – Klanová válka mezi národem Aldů, poražené klany se vydávají hlouběji do kontinentu. Několik lidský rodů jde na sever. Objeví rozsáhlé krollské ležení kolem mohutného jehličnanu. Lidé se tam s nimi usadí a založí město Smrk. Tento kmen si začal nazývat Trevalové.
1670 př. P. – Jeden z odpadlých kmenů Aldů zakládá hradiště v oblasti zvané Meteor. Těží železo hlava nehlava.
1620 př. P. – Aldské kmeny mířící na jih postupně zakládají osady Medonia, Mirah a Iglenia.
1600 př. P. – Kmeny Lyranů obývající jihovýchod kontinentu zformovali kmenový svaz, který se během několika let zformoval do ustálené říše s centrem ve městě Lyra. Zvolen bojovým turnajem Arénou, Sulumor I., zvítězil nad ostatními klanovými vůdci o vládnutí nad kmeny a byl prohlášen za prvního panovníka Lyrských kmenů. Ihned ten den se prohlásil za Lyrského císaře a změnil svaz na Velkolyrskou říši.
1410 př. P. – Iglenijští kolonizují oblasti pojmenované Felden a Terrowind. Terrowind je založen dle jeho prvního pána, barona Doriana Terrowinda.
1400 př. P. – Kmeny Aldů při výpravách na jih narazí na hluboký listnatý hvozd, přes jehož větve místy nepronikne ani jediný paprsek slunce. Pojmenují ho Černý les a začnou některé jeho části osídlovat. Na západě při ústí řeky Ferie do Motýlího moře se setkávají s Lidmi lesa, kteří zde chrání prastarý dub na kopci. Tito tvorové jsou přívětiví a nechají lidské kolonisty projít dále. Pár let po založení prvních obydlí uzavírají místní společně s lidmi lesa za dlouhého rituálu pakt se samotnou Divočinou.
1350 př. P. – okolí řeky Lábru zabráno Velkolyrskou říší od místních domorodců Burgoranů. Kolonisté obsadili trosky starého města Burgoranů, založili Deht – pevnost, odkud se vedly další nájezdy. Na ústí řeky Sangry je kolem trosek z nachového kamene zakládán Port Cullis. Na ostrově v ústí řeky je objevena nesmírně úrodná půda, obyvatelstvo zde začíná vzkvétat.
1300 př. P. až 1000 př. P. – Císař Raseac I. započal První sjednocení. Během následujících let Velkolyrská říše obsazuje postupně lidské kmenové svazy, spojuje kmeny lidí do ucelených provinciích vedených tamním Guvernérem. Jediný kmenový svaz, který odolal Prvnímu sjednocení, vedl náčelník Boris Kersting z Alderainu. Zvítězil v bitvě u Irmy nad Lyrskou armádou. Zažádal o vyjednávaní s císařem Raseacem V., který odpověděl větou: „Nebudu jednat s nějakým barbarským náčelníkem.“. Boris na to odpověděl: „Nejednáte s náčelníkem, ale králem!“. Tato věta je považována historiky jako počátek Staré říše.
1000 př. P. – Velkolyrská říše ukončila První sjednocení, ovládá celý známý kontinent od Vichřiny až po Pustinu. Všechny šlechtické rody převzaly Lyrský jazyk, od té doby znám pod názvem „Obecná řeč“ a Lyrské písmo, ačkoliv na venkově se převážně stále mluví domorodými jazyky. Velkolyrská říše uzavírá spojenectví s Alderainským královstvím.
950 př. P. – Umírá král Boris Kersting v úctyhodném věku 96 let. Za jeho života je Aldereinské království obchodní supervelmocí.
800 př. P. – Lyrští kolonizují oblasti Pustiny a zatlačují místní domordé Gorbuly hlouběji do jejich země.
720 př. P. – 320. př. P. – Vrchol Velkolyrské nadvlády. Je založena Universitas Videns v Lyře. Lyra se stává místem filozofů a učenců ze všech krajin od Meneáru až po Ottaru. Trevalští a aldští učenci zůstávají na severu. Politický systém změněn z Císařství na Velkolyrskou republiku, je založen Velký senát dle vzoru Sol’Erunis. Zakládají se provincie Massonie, Laussanie, Brugada a Likara.
320 př. P. – Ottarská provincie není schopná se během velkého sucha udržet od hladomoru, Ottarský guvernér žádá Lýrii o pomoc. Lyrská byrokracie není schopna se včas domluvit a neodrazí následující ekonomický úpadek způsoben Ottarským hladomorem.
315 př. P. – Lyrští musí vojensky dohlížet na černý trh v Ottaře, guvernér není schopen držet tamní kmeny v klidném stavu, začínají veliké nepokoje.
312 př. P. – Ottarské kmeny zdecimují lyrské vojenské posily poslané uklidnit tamní situaci. Senát není schopen se shodnout, jak se Ottarskou situaci vyřešit.
300 př. P. – Alderainské království a Trevalská provincie navazují vojenské spojenectví. Jedná se o první akt, kdy guvernér Brendon poprvé uskutečnil politické rozhodnutí bez vědomí Císaře či senátu.
280 př. P. – Situace v Ottaře se nelepší, hlad pominul, ale kmeny nejsou schopny se navzájem dohodnout. Je zabit místní guvernér. Šamluti získávají svrchovanou vládu ve svých menších okrscích.
277 př. P. – Konec Velkolyrské republiky, je rozpuštěn senát, nastupuje vláda Sulumor Krutý, táhne s vojskem proti Ottarským kmenům.
276 př. P. – Ottarští vůdci zabiti na mírovém jednání, zvrácený tah Sulumora Krutého, zvaného také Zrádce. Ottarské povstání konečně nabralo lepší směr.
275 př. P. – Treval vyhlašuje osamostatnění a založení Trevalského království. Prvním králem je Han Samotný.
270. př. P. – Panuje nejkrutější zima za posledních 100 let. Armáda Sulumora Krutého je díky počasí zastavena a unavena v Meneáru. Místní povstalecké jednotky sabotovaly zásobovací linie Lyrských za pomocí Alderainských poradců. Meneárská armáda zůstává nečinná a přihlížejíc.
269 př. P. – Sulumor se vrací do Lyrie se zdecimovanou armádou.
268. př. P. – Meneár prohlašuje samostatnost.
260 př. P. – Terrowind prohlašuje samostatnost. Místní posádku Lyrských postihla nehoda s nemrtvými.
258 př. P. – Feldenské knížectví vyhlašuje samostatnost, diplomaticky se straní Terrowindu. Mají strach z tamějších kouzelníků a černokněžníků.
240 až 200 př. P. – Lyrská říše postupně ztrácí nadvládu nad Okrajem, Iglénií, Medonií, Burgorou, Černým lesem a nakonec nad Ottarou. Císař Sulumor Krutý umírá na následky souchotiny. Ke konci života se mu přezdívalo Sulumor Zrádce, Sulumor Slaboch nebo také ten, který nechal říši padnout přímo pod nosem.
150 př. P. – Aldereinské království navazuje styky s jednotlivými královstvími a rozšiřuje svůj vliv
100 př. P. – Železná válka: Aldereinské králoství válčí s královstvím Mirahu o Iglenijské vrchy, kvůli železným nalezištím.
70 př. P. – konec Železné války – vítězství Mirahu a Iglenie. Vznikne Merdim, obchodní přístav.
60 př. P. – Elfové uzavírají kolonizační dohodu s Aldereinským a Feldenským královstvím o zakládání obchodních osad na jejich území v podobě enkláv.
52 př. P. – Bitva o Deht
50 př. P. – Bitva o Felden. Terrowind napadá Feldenské království, prohlašuje jeho severní část a oblast Maliverilu za své území. Alderainští posílají vojenskou podporu Feldenu.
48 př. P. – Felden znovu dobijí své území za pomoci Okraje. Terrowind přijímá porážku.