Tento řád je také znám pod pojmem „Archiváři“ nebo „Bouřní kněží“, občas i hanlivě „Bleskomanceři“, jelikož zasvětili životy studiu magie a historie celého kontinentu. Jejich cílem je shromažďovat a chránit vědění, historii a střípky historie. Jejich víra v Yrmira patří mezi jedny z nejsilnějších ze všech trpaslíků. Často bývá jejich povaha přirovnávána ke stříbru. Jsou to také největší ochránci Knihy zášti a jako někteří si pamatují i ty nejstarší trpasličí záště a závazky.
Zajímavostí také je, že archiváři se obvykle dožívají velmi vysokého věku, obvykle mezi 1000 až 2000 let.
Členové řádu se představují: Své jméno, jméno otce, postavení v řádu, jméno klanu – například „Togrim, syn Mundrův, Pilegrím z klanu Logbroků“
Historie
Už od počátku trpasličího lidu byli tací, kteří věřili, že historie je základním kamenem civilizace. Skupiny trpaslíků nejdříve mapovali svůj vlastní ostrov a zaznamenávali události ze svých výprav. Své poznámky si navzájem předávali na velkých sněmech ve městech. S posunem času už bylo nasbíráno velké množství záznamů a vznikla tedy potřeba vytvořit pro ně místo, kde je uchovat. Na jednom ze sněmů jeden z přítomných kartografů prohlásil: „Všechno toto vědění je také potřeba chránit!“. Tento den byla tedy první zmínka o Ochráncích vědění zapsána do archívu a v hlavním městě trpaslíků vznikl archív, dnes znám jako Hlubinná věž.
Postavení
Klany Praotců zakladatelů vzdávají Ochráncům vědění velikou úctu. Velmi často klan dává svého prvorozeného syna (občas i druhorozeného) jako učně právě řádu Ochránců vědění. Bohužel ne každý učeň projde Zkouškou mysli a jsou tedy vráceni klanu. Nicméně i tito jedinci nejsou považovaní za méněcenné, jelikož i špatný učeň zná mnoho.
Mladé klany, zejména z Pogrimských plání, občas zapomínají na své kořeny a důležitost tohoto řádu a právě v Pogrimu vznikly různá pořekadla:
„Stříbro všechno ví“
„Když né zlato, tak platinu, bo stříbro patří Archivářům“
„Kdo ví mnoho, má beztak stříbro“
„Ten vědmák má stříbrný meč! Zavolejte archiváře!“
„Nikdy se nesnaž archiváře uplácen stříbrem!“
„Jednou jsem zkusil uplatit archiváře stříbrem. A on mě zapsal… Víš kam.“
Zkoušky
Každý učeň (Nýliði) Ochránců vědění absolvuje skrze svůj život několik zkoušek. Tyto zkoušky prokazují jeho schopnost být právoplatným ochráncem vědění.
Zkouška mysli
Během mládi trpaslík je musí prokázat schopnost pamatovat si události a souvislou historii několika set let zpět. Během této zkoušky se má ověřit schopnost učně pamatovat, zaznamenávat a uchovat historii a události ve své hlavě. Většina trpaslíků v této zkoušce selže. Někteří starší trpaslíci tvrdí, že za to může ta dnešní mládež.
Zkouška víry
Jakmile učeň složí zkoušky mysli a prokáže svou schopnost si pamatovat, čeká ho podstoupit zkoušku víry. Během této zkoušky je vystaven síle Yrmira. Učeň je posazen pod proud vody, většinu na symbolickém místě řeky (vodopád), která je následně zelektrizována. Pokud jedinec přežije, všem přítomným je na místě jasné, že je Yrmirem vybrán, aby chránil trpasličí vědění. Učeň se stává Pilegrímem (volně přeloženo jako poutníkem). Je veden ke studiu blesků a magnetických sil kamenů.
Zkouška hledání
Pilegrím má úděl hledače znalostí. Jeho znalost magie blesků a historie mu pomáhá při jeho cestách skrze Menirth. Cílem této zkoušky a také jedné z nejdelších, je právě následovat šlépěje starých dob kartografů a prozkoumávat svět Menirthu. Pilegrím se vydá do některé z oblastí a prozkoumává, co je tam zajímavého. Pokud naleznou nějakou ruinu, kulturu nebo starobylé místa, tráví několik desítek let studiem dané oblasti. Někdy jsou nuceni se kvůli výzkumu přemístit. V takovýchto případech zapečetí své poznámky na bezpečném místě, aby si je na cestě domů vyzvedli. Jedná se prakticky o celou dospělost trpaslíka, který většinu těchto časů tráví o samotě nebo ve společnosti jiných kultur – samozřejmě je studuje.
Zkouška návratu
Jakmile Pilegrím uzná, že už není co dále zkoumat v jeho poli působnosti, shromážděné znalosti a poznámky shrne a vrací se po své původní cestě zpět. Obvykle napíše i spoustu poznámek o tom, jak se daná místa změnila za ty roky jeho cesty. Při návratu je proveden vítací ceremoniál, kdy se z Pilegríma stává Meistari (Magistr).
Zkouška ochrany
Tito již už staří trpaslíci si světa užili až dost. Jejich cílem v roli Magistrů je přepis, ochrana a archivování všech nasbíraných znalostí Pilegrímů. Stráží často knihovny a archívy po celém trpasličím území. Největší z archívů se nachází v hlavním městě v Horách praotců, kde také sídlí Arcimeistari. Každému archívu přísluší velemagistr, který je zodpovědný za chod daného archívu. Magistři také přesouvají jednotlivé svazky mezi každým archívem, aby zaručili, že dané informace jsou přístupné v každém trpasličím městě.
Arcimeistari
Momentálním Arcimeistari je Gammallim. Je pravděpodobně jeden z nejstarších trpaslíků momentálně živ, někteří hovoří téměř o 2000 letech. Už téměř nikdy nevychází z archívů v hlavním městě. I samotný král ho drží ve velké úctě, protože znal i jeho pradědy.
Známí archiváři
Gammallim – Arcimeistari řádu
Gramdunil – Pilegrím (vytvořen Jáchymem z Prahy)
Hieronymus Skotok – připojil se k řádu ve starším věku – Pilegrím (ztvárněn Ondrou ze Suché, vytvořen Adamem ze Suché)