„Nezdolní a hrdí dobrodruhové, pro které je čest a dané slovo vším.“
Popis
Staré úsloví o trpaslících říká, že dříve budou létat po obloze, než by porušili přísahu. Kruté prostředí jeskyní a dolů, které je odjakživa jejich domovem, je stmelilo a zocelilo. Jsou věrnými společníky a přáteli, stejně jako hrozivými protivníky, kteří neodpouštějí. Mají ve veliké úctě své předky a jejich tradice. Je pro ně také téměř nemyslitelné opustit v nouzi svoji rodinu, ať už by šlo o nejbližší příbuzné nebo o celý klan. Trpaslíci jsou nevysocí, ale podsadití. Muži nosí dlouhé plnovousy, které si často splétají do copánků nebo dvojice mohutných copů, jež si zastrkují za opasek. Rádi se zdobí vzácnými kovy či drahými kameny, ale zároveň je jejich oblečení praktické, jako by každým okamžikem čekali bitku nebo důlní zával. Jejich síla a výdrž se dobře doplňuje s jejich šikovností, proto jsou pověstnými řemeslníky – proslavení jsou zejména horníci, stavitelé a kováři. Protože mnoho surovin získávají z povrchu, cení si i obchodníků. Ve velké úctě mají ty, kteří je spojují s minulostí a tradicemi – kronikáře, soudce, skaldy a vypravěče příběhů. Do bitev často pochodují chráněni ocelovými košilemi, přílbami a štíty pobitými ocelí. V dolech a sálech hluboko pod světem jsou jejich hlavními zbraněmi krátké meče, kopí a kuše, protože zde není tolik místa pro rozmach. Na povrchu se pak kolem sebe často ohánějí širokými sekerami či bojovými kladivy, které jim umožní plně uplatnit jejich velkou sílu. Z nekonečných střetů se stvůrami v podzemních tunelech i na úbočích hor mezi trpaslíky vzešlo mnoho pověstných bojovníků a stratégů, přičemž obstojné zacházení se zbraní se očekává od každého. Mezi cestovateli a dobrodruhy je mnoho trpaslíků. Na povrch je může přivést slovo dané spojencům nebo přísaha pomsty, mohou pátrat po nových ložiscích, po ztracených příbuzných nebo po stopách dávné trpasličí historie. Často je povrch také nejbezpečnější cestou mezi dvěma trpasličími sídlišti.
Po staletí vyjížděli přes Věčnou vodu v drakkarech plundrovat východní pobřeží Menirthu. Tyto nájezdy skončili, když Thotim Pogrim založil Pogrimské pláně.
Vzhled
Trpaslíci jsou menší než lidé, ale dvakrát tak širocí. Muži si často nechávají narůst vousy i přes délku svého těla, a pak si je zaplétají do copů. Oblékají se v kožešinách či vlněných pláštích.
Délka života
Trpaslíci žijí obvykle přibližně dvakrát déle než lidé, existují ovšem i výjimky (podle legend žili i 2000 let staří trpaslíci). Jednotlivé životní etapy mají ve stejném poměru jako lidé. Plnoletosti nabývají ve třiceti, po sto letech již pomalu odkládají sekeru a přijímají knihu.
Trpaslíci obývají Pogrimské pláně a Hory praotců. V současnosti jich je asi 7 milionů, z toho 5 miliónů žije v Zemích pod horami a 2 milióny v Pogrimských pláních. Je ovšem i několik desítek tisíc trpaslíků, kteří žijí v Císařství, například v Aldereinu pracují stovky trpaslíků v kovárnách a dílnách Cechu černého prachu. Jsou to často odpadlíci a jejich potomci, kteří byli zapsáni do Knih zášti a vykázáni z trpasličích zemí.
Typy trpaslíků
Trpaslíky můžeme rozdělit do tří velkých skupin.
Horští trpaslíci
Horští trpaslíci jsou nejpočetnější skupinou. Jsou rozděleni mezi různé klany, které mají vlastní území, přirozené spojence i tradiční konkurenty a nepřátele mezi ostatními klany, stejně jako vlastní historie a tradice. Každý trpaslík hrdě nosí symboly a barvy svého klanu, které všem jasně říkají, odkud pochází a kam patří. V hlubinách, ve velkých podzemních městech, se rody setkávají a mísí. U povrchu je to ale jiné – tam každý klan žije ve své vlastní rodové pevnosti a ovládá svůj důl, který je pro něj zdrojem bohatství i útočištěm v nouzi a který žárlivě střeží nejen před nepřáteli, ale i před ostatními trpaslíky. Se svými sousedy se horští trpaslíci sváří o naleziště železa, podzemní jezera, obchodní práva nebo pastviny a stáda horských koz a ovcí, které tradičně chovají. Občas jejich spory přerostou až v šarvátky a krevní msty. Často je pak dokáže spojit až nějaká hrozba zvenku, jakou nejčastěji představují skřeti a jejich spojenci, kteří také obývají horské hlubiny a soupeří s trpaslíky o životní prostor. Pokud se trpaslíci sjednotí, je jejich síla strašlivá. Když klany pochodují za kvílivého zvuku píšťal a dunění rohů do boje, nepřátelé se třesou před jejich zlobou.
Trpaslíči klany jsou různě velké, nejmenší a nejméně významné mají jen hrstku jedinců, ty největší a nejstarší mohou mít stovky členů. Ve středu každého klanu je lord, který vládne rodové pevnosti.
Každý horský trpaslík se představuje nejprve svým křestním jménem, poté oznámí jméno svého otce a název svého klanu.
Například Took, syn Verona, z klanu Bogram.
Hlubinní
Hlubinní trpaslíci, nebo také Kutači, se v pátrání po drahokamech a žílách drahých kovů spustili ze všech trpaslíků nejhlouběji.
V krvi jim koluje uhlí.
Dolují u kořenů samotných hor a jejich sídla se často rozkládají mezi řekami žhavé lávy. Přestože dlouhým odloučením se ostatním trpaslíkům trochu odcizili a mluví jinou formou starobylého jazyka, obchodem se svými bratranci získávají většinu toho, co si nemohou sami vyrobit nebo vypěstovat. Bývají trochu menší, ramenatí a jejich kůže je velmi bledá, protože většinu života tráví v temnotách bez slunečního svitu. Ostatní trpaslíci se, byť neochotně, sklánějí před jejich obrovskými znalostmi materiálů a zemských hlubin. Zároveň o nich vyprávějí divoké zkazky – o tom, že uzavřeli smlouvy s démony hlubin, kterým platí krvavou cenu za smír, o tom, že znají materiály, které nikdo kromě nich neviděl – kosti a krev samotného světa. Povídá se také, že jich mnoho padlo v bojích s podzemními děsy, a proto v jejich dolech dřou armády neúnavných, nemyslících golemů. Kde je pravda? Neptejte se na to hlubinných trpaslíků, protože ti se nad takovými otázkami jen usmívají a mlčí.
Osamocení
Trpaslík může o svou příslušnost ke klanu i přijít, takoví se poté nazývají Osamocení. Takový je osud vyhnanců, bastardů, ale i zapomenutých sirotků a těch, kteří vlast svých předků opustili dobrovolně, třeba pro neshody s novým lordem. Pod zemí už pro ně není místo, a proto obvykle žijí na povrchu. Mnozí vyhledávají společnost jiných trpaslíků a v nejednom lidském městě časem vyrostla trpasličí čtvrť, plná úzkých křivolakých uliček a vysokých bytelných domů, z nichž každý je malou pevností. Hluk perlíků a kovadlin tam nikdy neutichá a kupci se sem za kvalitní prací trpasličích řemeslníků sjíždějí ze široka daleka. Jiní osamocení trpaslíci se společnosti svých příbuzných straní a životem se protloukají sami nebo jen s pár nejvěrnějšími druhy. Bývají to nebezpeční lapkové, ale i cenění žoldáci. Máloco vyděsí hradního pána tak jako zpráva, že s vojskem obléhatelů přitáhl i půltucet trpaslíků a pustil se do stavby obléhacích strojů.
V minulosti se několikrát stalo, že byl království vykázán celý klan. Tak dopadl například klan Hirohen, který se později usídlil v Aldereinu, díky čemuž vznikl Cech černého prachu, který vytváří zbraně pro Císařskou armádu.
Je přirozené, že Osamocení jsou ostatními trpaslíky opovrhováni.
Kultura
Náboženství
Většina trpaslíků uctívá boha Yrmira. Podle jejich mytologie, věří, že jsou spříznění s rodem Daesirů, bohů, kteří opustili svou rodnou zem a vydali se vybudovat nový ráj v čele s Yrmirem. Daesirové jsou popisováni ve spoustě trpasličích legend jako ledoví giganti s rohama. Jindy se ale připodobňují samotným trpaslíkům. Rod Daesir je považován také jako Stvořitele trpasličí rasy, kteří vzešli jako potomci Yrmira, když bojoval s monstry v pradávných časech v Mendrathu, v lidském jazyce Menirthu.
Knihy zášti
Trpaslíci mají dobrou paměť, křivdy nikdy nezapomínají a neodpouštějí. Jakmile je osoba zapsána v Knize zášti, nelze ji odepsat. Knihu zášti má každý klan vlastní, většinou jde o několik kamenných desek, pečlivě ukrytých a střežených v jejich pevnostech. Jména nepřátel trpaslíků se zapisují do kamene, protože v kameni budou navždy a jejich prohřešky nebudou smazány. Nepřátelé trpaslíků budou navždy vykázáni z území klanu, pokud se vrátí, přijdou o hlavu.
Kodex
Trpaslíci si potrpí na cti a tradicích. Většina klanů dodržuje kodex, jehož porušení se trestá exilem z trpasličích zemí.
Trpaslík vždy ctí své předky, své bratry i lenního pána, zůstane věrný svým druhům v boji, nikdy nezradí, vždy chrání čest svých přátel. Chrání tradice a kodex svého rodu. Hrdě nese jméno svého klanu, je připraven pro něj položit život.
Trpaslík nikdy nezabije, pokud to není nutné a nikdy nebojuje nečestně.
Trpaslík nezapomíná. Přátelům se odvděčí, nepřátele zapíše do Knihy zášti.
Trpaslík nekrade.
Trpaslík nelže.
Trpaslík nikdy neporuší přísahu.
Trpaslík nemá strach.
Krev
Trpaslíci popisují vlastnosti a vlohy jednotlivých jedinců své rasy podle toho, jaký nerost mají v krvi.
Zlato – dobří obchodníci, vladaři. Ale hamižnější než ti ostatní
Stříbro – moudrost a vědění, vlohy k léčitelství – Ochránci vědení
Sůl – mořeplavci a rybáři.
Železo – bojovníci a kováři
Uhlí – horníci
Hlína a bláto – farmáři (nadávka)
Saze a štěrk – zloději a žháři (nadávka).
Síra – Ochránci hlubin
Měď – že se předvádí, ale za moc doopravdy nestojí, měkký
Cín – hned se rozteče že, slaboch
Mramor a žula – stavitelé
Čedič a vápenec – nic moc, hovno je to
Olovo – vrazi a traviči
Led – vydrží v mrazu, a jsou chladní a odměření
Klany
Duraratin
Pogrim
Bogram
Logrok
Skotok
Dutrar
Murmhoi
Daregher
Go
Hirohen
Bellras – celý klan byl vyhošťen a následně se z něho stal Cech černého prachu
Yugoro
Řády
Hromový řád
Hromovládci
Ochránci hlubin (Magmamanceři)
Ochránci vědění (Archiváři)