Kronika

Říjen 306
Dobytí Lnu Císařskou armádou
Dobývání města Len, hlavního města Medonie, bylo dokončeno za pomocí několika oddílů Miražské armády, o které všichni mysleli, že přijede medonským na pomoc. Tyto oddíly ovšem Medonské vojsko zradily, když otevřely Císařské armádě brány. Samozvaný král Ladislav I při této bitvě zemřel. Reinsoft Stion, velitel Miražských sil, tím ušetřil Císařské armádě mnoho práce. Medonie se dostává pod kontrolu Císařství.
Ravanie vyhlásila samostatnost a odtrhla se od Burgorry
Po mnoho let byla Ravanie jednou ze zemí Burgorrského království, ale v nedávných letech započal Òdnan Ref Seahlagam, vládce Anòlec Rabb a admirál Burgorrského loďstva, závažnou rozepři kvůli pozici krále Burgorry, Guila Delorna v Občanské válce. Deht stojí naprosto na straně císaře Erwina, což Ravanští odmítli pro jejich výhodný obchod s Vel’Medonem a vyhlásili svou samostnost.
Dobytí Adasimu Trevalem
Po skandálních událostech v Adasimu, při kterých explodoval místní Locus a Res Astralis zcela selhala ve své povinnosti ochraňovat město od nepřirozených magických sil, usoudil král Erik I, že je načase vzít zpět Adasimskou kotlinu, která Trevalu patřila stovky let. K žádnému obležení nedošlo, místní zcela dobrovolně otevřeli severským bratrům své brány.
Bestie na jihu Nirthu vyvolávají nepokoje
Stovky, nebo snad tisíce bestií se množí a zcela ovládají jižní Nirth. Král Nicolas VI žádá jakoukoli zemi o vojenskou pomoc, jeho prosbu však zůstávají nevyslyšeny.
Budování elfské flotily
Ravanští námořníci vypráví o tom, že elfové ve městě Arannis budují ohromující počet jejich dlouhých lodí.
Vznik Mivielsko-Wyrmundské aliance
Edvard Millard, kníže z Mivielu a Ewan Badock, kníže z Wyrmundu, přišli za králem Bryanem II s žádostí, aby povolil vzniku obchodní aliance mezi šesti městy na jihu Meneáru. Tato aliance má zajistit lepší obchodní podmínky a větší bezpečnost na cestách, které jsou sužovány lupiči a někdy i bestiemi. Oba šlechtici argumentovali, že když bude obchod vzkvétat, bude i vyšší výnos z daní a celý Meneár díky tomu zbohatne. Bryan II, který je synovcem knížete Ewana, se vznikem obchodní aliance souhlasil.
Listopad 306
Nemrtví na pobřeží Iglenie
Obyvatelé rybářských vesnic Iglenie odjíždí do vnitrozemí, všichni ze stejného důvodu. Bledé tváře, které v noci vychází z lesů i z moře. Stovky uprchlíků hledají útočiště ve vnitrozemí, bez peněz a jídla.
Vadan Jednooký Zvoleným války
Poté co Vadan Jednooký, nejvyšší velitel Trevalské armády a jeden z nejlepších Synů vlka, jaký kdy žil, dorazil jednaadvacátého října do Aldereinu a v Císařském paláci odříkal slib věrnosti, byl císařem povýšen do čestného rytířského stavu. O tři dny později byl uspořádán slavnostní ceremoniál, při kterém byl koru Vadanovi za přítomnosti všech velmožů dvora udělen titul Zvoleného války. Je to skoro 200 let, co byl naposledy někdo z Trevalu jedním ze Zvolených. Císař Erwin veřejně oznámil, že  doufá, že tím začne dlouhé spojenectví mezi Starou říší a Trevalem.
Deneenská flotila pod útokem
Deneen, největší přístavní město Mivielsko-Wyrmundské aliance, byl v noci z dvacátého na jednadvacátého října napaden. Několik tuctů černých mloků se pod rouškou tmy proplížilo do doků a odvázali největší lodě. Tím vylákali několik dokmistrů, zabili je a ukradli jim pochodně. Poté založili požár na ostatních lodích a v přístavu. Během tohoto útoku bylo zničeno více než 30 lodí, skladiště s nejméně 200 náklady, bylo zabito téměř 200 lidí a 500 bylo vážně zraněno.
Bar’Anjib v obležení (Ottara)
Nájezdníci z města Ler’doss zaútočili na Bar’Anjib. Ovšem místo toho, aby nakradli, co mohli a odjeli, začali s jeho dobýváním. Bar’Anjibští se nyní skrývají za svými hradbami ze žlutého kamene, ale do měsíce jim dojdou zásoby.
Hobití hordy na severu Neme Tenebries
Hordy hobitů koncem října obsadily kraje v severní části Neme Tenebries (modrá a červená oblast). O tyto oblasti se desítky let vedou spory. Mnoho hobitů tam už dlouho žilo a teď jich přibylo značné množství najednou. Pán pánů Václav Krupička, vládce Trojspolku prohlásil, že nejde o vojenskou akci a že doufá ve smírné politické řešení a spoléhá na to, že nedojde k masakru prakticky bezbraných civilních jednotek.
Prosinec 306
Bonifác, kníže Věžopolí, zavražděn
Kníže Bonifác byl 23. listopadu zavražděn ve svém sídle v Kamenci. Neznámý vrah kromě něj zavraždil i Bonifácovu ženu a staršího syna. Jeho druhého syna, šestnáctiletého Jaromíra, naštěstí ukryla služebná. Titul knížete přísluší jemu.
Loupež v Meteoru
Meteorský turnaj na počest padesátých narozenin Bryana II byl zrušen. Neznámý zloděj totiž ukradl hlavní cenu, 10 000 zlatých pro nejlepšího válečníka. Takový skandál se už celé desítky let nestal, největší válečníci se bohužel vrací domů s prázdnou. Král Bryan II vyhlásil, že ten, kdo lupiče dopadne a přivede mu ho živého, smí si těch deset tisíc ponechat a ještě bude pasován na rytíře.
Bar’Anjib dobyt
Nájezdníci z města Ler’doss po dvou týdnech dobývání získali Bar’Anjib. Král Engelbert Camus vydal prohlášení, ve kterém se zavázal získat město zpět zpět a Ler’dosské za jejich zradu potrestat (což se nikdy nestalo).
Objeven nový druh bestie
V Lyrijském městě Ilia zaznamenali, že v noci mořemi proplouvá podivné stvoření. Družině dobrodruhů se podařilo jednu z těchto bestií ulovit. Jedná se o odporného křížence ryby a člověka. Magistři z místní Věže Res Astralis ji právě prozkoumávají. Jen málo námořníků se nyní odváží vyplout.
Leden 307
Bitva o Melské pobřeží
V noci dvanáctého na třináctého prosince proběhla Bitva o Melské pobřeží mezi posádkou několika tisíců vojáků Neme Tenebries a Trojspolku. Muži Černého lesa, ač stáli proti dvojnásobné přesile, bojovali do posledního dechu, ale hobiti, pod velením pána pánů Václava Krupičky, zaznamenali drtivé vítězství.
Meteorský pogrom  
Ačkoliv se lupiče, který před měsícem ukradl cenu Meteorského turnaje, nepodařilo zajmout, bylo nalezeno několik těl zvědů na východ od Meteoru. Mnoho svědků z různých zdrojů tvrdí, že byli zabiti doprovodem trpasličího konvoje vozů s pivem. Klan Hiroren, trpasličí klan původem z Pogrimských plání, který provozuje v Meteoru veliký pivovar, jasně odmítl jakoukoli účast na krádeži a jakékoli obviňování z ní je pro ně smrtelná urážka. A tak napětí, které houstlo od vyhlášení Erwinova verdiktu, vyvrcholilo ve vyhnání klanu Hiroren z Meteoru. Během následujícího týdne provedli fanatici v ostatních velkých městech Meneáru podobný proces a tak stovky trpaslíků byly v největší zimní vánici vyhnány z jejich domů. Mnoho jich umrzlo, ale ti, kteří přežili, údajně našli útočiště zpátky na Pogrimských pláních, ale také v Nirthu a v Trojspolku.
Bitva o Anoléc Rabb
Král Guil Delorno rázně zakročil vůči Ravanským, když poslal přes deset tisíc jezdců pro hlavu Òdnana Refa Seahlagama. Ten sám ve chvíli, když spatřil tu hordu před jeho městem, sám raději uprchl a nechal Anólec Rabb padnout Burgorře.
Nový spojenec Trojpolsku
Po výhružkách krále Bryana II Miražské delegaci se Miražský kníže Lernt Hansen rozhodl pro připojení k ochrannému spojenectví zemí Rebelie.
Únor 307
Bitva u Smolienky
V kopcích kolem města Smolienka proběhla zuřivá a krvavá bitva mezi 2. smečkou Trevalu a skřetí hordou. Zdálo se, že Trevalští budou zatlačeni do kouta, ale vše byla součást plánu Mideny Duchenko, která projevila silnou vůli a svým hlasem a proslovem k vojákům zvýšila morálku tak, že odmítli ustoupit. Při útoku se projevila její schopnost velet a její plán boje vyšel. I když podcenila početní převahu skřetů, Trevalští dosáhli vítězství a v údolí Kuntzetz kousek od Smolienky nyní leží hromady mrtvých skřetích válečníků a jejich krev se vsakuje do chladného ledového sněhu Trevalské zimy.
Renea pod útokem
Koncem ledna byla Renea napadena piráty, pravděpodobně z Malassezových ostrovů pod velením Kcaja Worrapse, Prokletého otrokáře. Povraždili chabou stráž města a poté se pustili do rabování, které trvalo ještě několik dní. Brali většinou cennosti, nástroje a zbraně, ale také rum, víno a jídlo. Poté postupně opustili město, mnoho mužů, žen i dětí vzali do otroctví. Založili také požár, ale díky tomu, že Renea je z většiny tvořena domy z bílého pískovce, se jej podařilo brzy uhasit. Každopádně tato tragédie otřásla nejen Lyrii, ale také celým Císařstvím.  
Dobytí Hamenu
Koncem ledna bylo jedno z nejstarších měst Staré říše a sídlo vědmáckého Cechu Žlutého Oka napadeno. Z oparu mlhy nad mořem se vynořily stovky dlouhých lodí. Strážníci nevěřili vlastním očím, nikdo z nich ještě v životě neviděl elfí válečnou flotilu. Obrana města skončila téměř ve stejnou chvíli kdy začala, pro stráž stačil jeden pohled na své vznešené soupeře v lesklých ebenových zbrojích a poznali, že nezbývá než kapitulovat. Ke krveprolití došlo až když několik desítek dareonitických fanatiků povstalo, aby město ochránili. Když ale elfí maršál Tehlmar popravil na místě první tři stejným pohybem, jako by odháněl mouchu, nebylo už lidí, kteří by se mu postavili do cesty.
Jedná se o historicky první událost, kdy elfové napadli některé město Císařství.
Bitva o Krvavou dunu
Na královský rozkaz krále Lyrie, Paula III, se začátkem ledna vypravilo vojsko na průzkum severních částí Pustiny. U Krvavé duny, začátku Velké pouště, bylo napadeno gorbuly. Kor Macerio Pacey, první ze Stráže Menirthu, který vojsko vedl, dal rozkaz k ústupu, ale i tak ztratilo vojsko několik set mužů. Gorbulů bylo mnohem více, než si všichni mysleli.  
Bitva o Vanský les
Prchající davy vesničanů ve městech jsou důkazem neklidu na hranicích mezi Černým lesem a Okrajem. Armáda v barvách Černého lesa prošla pohraničím, okrádajíc vesničany o zásoby a jídlo aby se následně usadila ve vesnicích Vanského lesa. Krátko na to byli vyhnáni a pobiti armádami Trojspolku. Dle zbylých těl na bojišti lze usoudit, že nemuscurští utrpěli drtivou porážku.
Březen 307
Pohřeb Angledonida Javiereho Fontického
Na pohřeb se sjely významné osobnosti celého kontinentu. Osobně byli přítomni králové Bryan II, Guil Delorno, Paulo III. Treval, Nirth, Trojspolek, Ottara, Stará říše a Mirah vyslali delegace. Od prvního momentu se ukázalo, že pohřeb je jen zástěrka pro politikaření. Došlo k několika střetům. Bryan žádal oddělené prostory od “rebelské špíny” stejně jako vyslanec Trojspolku Viktor Kouřil žádal, aby někdo už konečně Bryanovi poskytl lobotomii. Paul a Guill i vyslanec Staré říše Herbert Popelavý se Bryana zastali a na stranu Viktorovu se zase postavili vyslanci Ottary a Mirahu. Jediný kdo se choval slušně byli vyslanci z Trevalu, kteří se drželi konfliktu stranou a Nirthští, kteří dostali cestu od krále Nicolase Kerstinga za odměnu jako dovolenou. Po několika dnech, kdy již docházelo k veřejným střetům mezi vojáky z nepřátelských stran situaci uklidnil nečekaný zvrat – výbuch v kanálech pod Fontickým palácem. Na místě bylo nalezeno několik elfů rozmetaných na kusy. Kdo nebo co to má na svědomí by všechny zajímalo.
Obléhání Hamenu
Císařská armáda se vydala vzít zpátky elfům město Hamen. Asi dvacet tisíc můžu ve zbrani se vydalo, pod velením samotného císaře ukázat, že se nebojí. Dobře zásobení a v domovské krajině se císařští pohybovali jistě. Započlo obléhání, císařští vztyčili obléhací věže a zaútočili na hradby. Elfové byli donuceni bojovat do posledního muže. Baron Godwin Precht vedl své muže nemilosrdně až do středu města. Tam narazil na již zraněného elfího maršála Tehlmara. Ten po prohraném souboji s Godwinem aktivoval magickou výbušnou past a před výbuchem použil únikové kouzlo pryč. Ač město zůstalo těměř nedotčené, přežila jen malá hrstka měšťanů schovaná v podzemí nebo vědmáckém cechu. Velká část císařské armády byla zničena, stejně jako elfí armáda.
Bitva v Olmu – černý déšť
Výprava Vadana Jednookého dopadla dobře a katastrofálně zároveň. Během první výpravy z nově zbudovaného opevnění byli obklíčeni a přepadení obrovskou převahou skřetů. Když už se všichni přítomní smířili se smrtí, začal z nebe pršet podivný černý déšť. Jako kyselina se propaloval vším co mu přišlo do cesty a smetl jak armádu Trevalských tak skřetí armádu. Obě strany utrpěly velké ztráty. Černý déšť se poté přemístil nad Skřetí vysočinu, což mělo za následek významné oslabení sil skřetů.
Vyhlášení msty
Trpasličí král pod Horami – Hirudin Duraratin za přítomnosti vůdců trpasličích klanů slavnostně zapsal do knihy zášti Meteorský pogrom. Zášť nese jediné jméno – Bryan II. Trpasličí král za jeho hlavu nabízí 10 000 zlatých a vyhlásil cestu zášti. Trpasličí armády se teď vydají směrem k Meteoru a půjdou pro Bryanovu hlavu. Král hor praotců také vyhlásil, že nemusí být prolita krev jediného dalšího člověka, za celou křivdu je dle něj zodpovědný pouze muž, který pogrom nakázal.
Výprava do Vichřin
Z Pogrimských plání, konkrétně Murmholi vyráží za měsíc výprava do Vichřiny.
Vylodění elfů u Kelichie
Armády elfů se vylodily v Neme Tenebries u Kelichie. Několik lodí předtím vjelo do přístavu v Kelichii, kde však byly zastaveny řetězy a tak jim nezbývalo než se vylodit mimo. Svědci hlásí alespoň 40 lodí. Elfové se chystají město obléhat a srovnat se zemí.
Duben 307
Kapitulace Černého lesa
Spojené armády Nemuscure a Burgorry narazily těsně před Kelichií na nemilé překvapení. Armáda, která původně pochodovala na elfy v převaze dva na jednoho byla velice překvapena, když během předbitevního vyjednávání elfové, vedeni samotným lordem Vellisem odkryli iluzi, která schovávala Ravanskou a elfí flotilu, plující pod vlajkami Trojspolku. Tarik Korvín, správce Černého lesa v této nelehké situaci, kdy by vítězství bylo více než nejisté a pád měst Černého lesa jistý, kapituloval. Přijal podmínky Trojspolku, rozpustil armádu a vyhlásil otevřenou rebelii vůči Císařství po boku Trojspolku. Kelichie tak zůstala v rukou elfů, Fontiku obsadili muži Trojspolku, v ulicích stráží Feldenští rytíři a ve Fontickém paláci – Nebeském květu, hoduje jeho nový vládce – Václav Krupička. Část měst, obzvláště těch na pohraničí s Trojspolkem tuto změnu vítá, oproti tomu města na hranicích s Burgorou demonstrují a nové spojenectví odmítají.
Obnova Hamenu
Město Hamen se začíná rozrůstat. Potrvá to roky, než se mu navrátí jeho původní šeď, zápach a nechutný vzhled. Do města proudí za novou šancí celé zástupy vesničanů, pod dohledem Reinsofta Stiona. Protože většina domů města je stále prázdná, ve městě dochází k chaosu a násilným střetům. Lidé, kterým se přidělené bydlení nelíbí obsazují jiné hezčí domy a to vyvolává násilné střety.
Věžopolí pod nadvládou organizovaného zločinu
V oblasti se početné tlupy banditů chopily moci. Vedeny tajemným Smrtihlavem převzaly vládu nad Sáchovem a Kamencem.
Písečná bouře v Ottaře
Jako každý rok se na Ottaru přihnala písečná bouře. Trvá týden až dva. Lidé na ni byli poměrně dobře připraveni, ztráty jsou však také očekávány.
Oslavy jara ve Smolience
Ve Smolience probíhají každoroční oslavy ohně.Slavnosti trvají tři dny a končí upálením čarodějnice.
Květen 307
Hademarské slavnosti ve jménu Císaře
V Hademaru proběhly každoroční oslavy jména Erwina Kerstinga. Z oken byly vyvěšeny vlajky Císařství a konal se nádherný průvod zakončený ohňostrojem. Celé zástupy žen čekaly na císařovo požehnání, aby mohly své dítě pojmenovat Erwin, což je možné právě jen během těchto slavností s požehnáním císaře. Tyto děti pak mají řadu privilegií. Nezávisle na oslavách nebo císařově vůli se na několika místech císařství pro oslavu vůle císaře upalovali elfové. Několik lidí se také pokusilo císaře zavraždit, jak už je ostatně při těchto oslavách zvykem. Nikomu z nich se však nepodařilo přiblížit ani na padesát metrů.
Lich v Kazigradu
Skupina hrdinů vyrazila proti spícímu lichovi v kryptě nedaleko Kazigradu. Z krypty se šířila nákaza a sem tam nemrtvý, proto muselo být zakročeno. Král Erik rozeslal prosby o pomoc do všemožných končin. Na žádost o pomoc odpověděli jen dva hrdinové Trojspolku. Zkušený vědmák Mojmír Malina (kterého absolutně nezajímá, že je Trojspolek uprostřed tažení, prostě si odjel, protože nemrtvé nesnáší) a rytíř Feldenských černobílých hávů, Ryan Světlonoš. Ti společně se svými kumpány sestoupili do krypty, kde strávili asi týden. Ukázalo se, že nešlo o Liche, ale o vyššího upíra. Po dlouhé bitvě, při které bylo bohužel nezbytné obětovat všechny kumpány, vynesl Mojmír Ryana a upírovu hlavu na denní světlo. Ryan přišel o nohu a odmítá o události mluvit. Komentoval ji jen slovy: “Kdybych nevděčil Mojmírovi za svůj život, zabil bych ho”
Brandilská ofenzíva v Nirthu a dobývání Ořechového údolí
Jeho královské Veličenstvo Nicolas I vyrazil do bitvy za účelem posunutí frontové linie na řeku Brandily. Nirthská branná hotovost se shromažďuje u města Walleon. Do čela vojska se postaví sám král Nicolas I, v jeho doprovodu budou také čarodějka Isabela Thranská, rytíř Kor Trevor z Tharnu a čaroděj Bruthof Hailzinger. Na první odpor narazili už sto kilometrů před řekou. Armáda si proráží cestu k řece, zatím jen vůči lehkému odporu malých neorganizovaných skupinek. Dojít až k řece se jím zatím zdá se nepodařilo, protože postup nepřátelským územím je pomalý.
Arcimagistři Ugard Mognassov a Ermel Getkate zatím s četou bojových mágů podnikají překvapivý útok přímo do moře a s vypětím sil se jim podaří zvítězit. Místní hordu poráží a zahání na jih.
Podpora spojenců – Staré říše, Lyrie a Meneáru – se mezitím snaží získat zpět Ořechové údolí pro jeho výhodnou strategickou pozici, aby otevřeli průchod do vnitrozemí Jižního Nirthu pro další postup, a aby zabránili bestiím šířit se dále.
Kultisti v okolí Věžopolí
V okolí Věžopolí se objevují noví šiřitelé kultu Nového Dne. Mluví o druhé šanci každého živého tvora na život bez bolesti a strastí. Po jejich příchodu je obyvatelstvo spíše odmítá, ale již po několika dnech mění své chrámy. Tento rychlý postup je velmi nezvyklý.
Medvědi v Iglenii
Obchodníci z Meneáru hlásí podivné přepadení. Karavanu přepadla skupina medvědů a zahnala na útěk její ochranku. Poté co obchodníci očekávali smrt z medvědích drápů jim jen právě Ti medvědi se zabručením jen předali propagační letáky Trojspolku a odporoučeli se pryč.
Soutěž v probodení balíku sena
V Ottaře proběhla soutěž národního sportu – probodení balíku sena. K této události se sjelo hned několik sportovců. Z Iglenie Boris Napichovač, z Terrowindu Anton Bijec, z Trevalu Norik Llarth, z Pogrimských Plání Palin Dromordnilap a za místní závodil Tafari Atilla. Závod měl i na Ottarské poměry velice netradiční průběh. První závodník – Boris, zarazil své kopí skutečně hluboko – metr sedmdesát. Terrowindský závodník Anton Bijec, který se jako jediný nerozběhl, ale klidně k balíku došel a probodl ho, by možná i vyhrál, kdyby se balík po jeho úderu záhadně nerozpadl, jakoby vlivem hniloby. Norik Llarth se svým výkonem metr šedesát Trevalu ostudu také rozhodně neudělal. Vítěz zdá se je Palin Dromordnilap, který se svým kopím ze záhadného kopí dokázal něco, co nikdo před ním. Probodl naskrz všechny čtyři balíky, přičemž sám zůstal uvězněn už v tom prvním. Tafari Atilla dal najevo svůj um, zručnost a především znalost této disciplíny. Při úvodních kolech dosahoval i hloubky metr devadesát, ale v rozhodujícím kole bohužel zakopl tak nešikovně, že se kopí dotklo sena, což se počítá jako platný pokus. Rozhodčí se shodli na vítězství Palina, stejně jako na tom, že od příštího roku budou všichni používat kopí dodané rozhodčími a také na tom, že trpaslíky už zvát nebudou.
Nepokoje na hranicích Ottary a Burgorry
Na hranicích Ottary a Burgorry je hlášena aktivita banditů, kteří přepadávají hlavně Burgorské obchodníky.
Bryan III korunován králem Meneáru
Bryan III z rodu Badock se stal králem po svém otci, Bryanu II, který za záhadných okolností zemřel. Proslýchá se, že za touto smrtí stojí právě Bryan III, mezi šlechtici nemá nový král dobrou pověst.
Armáda zášti v Severním Meneáru
Meneárští diplomaté předali trpaslíkům hlavu Bryana II. Trpaslíčí armáda zášti, vyslaná z Hor Praotců aby přinesla zpět hlavu Bryana II, zamířila zpět. Protože však získali hlavu bez boje, víc jak polovina armády trpaslíků se s tímto odmítla spokojit a nyní řádí v severním Meneáru. V okolí měst Měsíčina a Práh rabují a přepadávají jak můžou, aby naplnili svou vlastní mstu za životy blízkých. Začíná válka o Chladrov.
Válka o Chladrov (květen 307 -červen 308) – výsledek: Chladrovské vojvodství připojeno zpět k Meneárskému království, vojvoda Grzegorz Piolnik odpřísáhl věrnost Meneárskému králi Bryanu III.
Červen 307 – Spojené vojsko Staré říše, Lyrie a Meneáru dobývá Asperskou soutězku.
Říjen 307 – Nicolas I nechává budovat sérii tvrzí podél severního břehu řeky Brandily. Bestie se v roce 308 několikrát pokoušely dostat přes řeku, byly však vždy odraženy.
308 – Znovudobytí Věžopolí Císařskými silami. Vlády nad územím Věžopolí i Sáchova se ujímá kníže Jaromír I.